Eurocopter Tiger je dvoumotorový lehký bitevní vrtulník vyvinutý evropským výrobcem Eurocopter. Výrobce vrtulník označuje EC665. Vývoj vrtulníku začal v době studené války s cílem získat specializovaný protitankový vrtulník. První let vrtulníku proběhl roku 1991. V konstrukci vrtulníku bylo uplatněno několik pokročilých prvků, jako je široké využití kompozitů, skleněného kokpitu a technologií stealth. Vyvinuto bylo několik variant tohoto typu.
Do služby byl vrtulník přijat roku 2003. Do výzbroje jej zavedly ozbrojené síly Německa, Francie, Španělska a Austrálie. Ve Francii a Španělsku má vrtulník jméno Tigre a v Německu Tiger. Bojově byl nasazen v Afghánistánu, Libyi a Mali. Vrtulník není považován za zcela povedenou konstrukci, a proto se Austrálie a Německo rozhodli jej předčasně vyřadit. Naopak Španělsko a Francie plánují vývoj zdokonalené verze Tiger Mk.III.[1]
Historie
Španělský vrtulník Tigre
Dohodu o společném vývoji nového bitevního vrtulníku podepsala francouzská a západoněmecká vláda v roce 1986. Hlavním úkolem systému přitom byl boj proti sovětským tankům.[2] V listopadu 1989 bylo objednáno pět prototypů.[3] První let prototypu proběhl 27. dubna 1991. Po skončení studené války projekt postihly škrty v obranných rozpočtech. Nakonec však vývoj pokračoval, přičemž kromě ničení tanků měl typ dokázat plnit i další úkoly. V roce 2003 francouzská armáda získala první vrtulník podpůrné verze Tiger HAP. Její německou obdobu Tiger UHT tamní armáda zařadila roku 2005.[2]
Austrálie převzala vrtulníky Tiger v letech 2004–2010. Plných operačních schopností vrtulník dosáhl v roce 2016, s pětiletým zpožděním oproti plánům. V roce 2019 bylo rozhodnuto o vyřazení australských Tigerů a roku 2021 byly jako jejich náhrada objednány americké vrtulníky AH-64E Guardian.[1]
V roce 2023 média informovala, že Německo plánuje vyřadit všech svých 52 vrtulníků Tiger a nahradit je 82 lehkými vrtulníky Airbus Helicopters H145M.[1]
Konstrukce
Přední kokpit stroje Tiger HAPAutomatický kanón GIAT 30 M781 v otočné věžičce THL-30, instalované na vrtulnících Tiger, s výjimkou německé varianty UHT.
Konstrukce vrtulníku je velmi moderní, stroj disponuje skleněným kokpitem a 80 % jeho konstrukce je tvořeno z kompozitních materiálů. Použití materiálů bylo vybráno z důvodu delší životnosti a až o třetinu vyšší odolnosti. I přes to je však vrtulník na rozdíl od konkurenčních strojů jen lehce pancéřován. Běžně vrtulník odolá střelbě do ráže 7,62 mm, kritické části stroje mají přídavné pancéřování s odolností až do 23mm. Mezi klady využití kompozitních materiálů má být nižší odrazivost radarových paprsků a nižší tepelná vodivost. Díky tomu by měl Tiger mít menší radarový průřez a tepelnou stopu.
Koncept použití vrtulníku spoléhá na výkonné pozorovací prostředky, které by měly zajistit ničení cílů z velké vzdálenosti bez možnosti ohrozit stroj. Stroje navíc létají ve dvojicích a v případě napadení jeden ihned stoupá mimo dostřel a druhý ničí útočníka.
Tiger HAD
Vrtulník pohání dva turbovrtulové motory MTR300, každý o výkonu 1000 kW (o 14 % více oproti verzi Tiger HAP). Zlepšena byla balistická ochrana. Instalován byl nový optický systém, systém elektronického boje a identifikační systém přítel/nepřítel. Do výzbroje vrtulníku byly rovněž integrovány protitankové řízené střely Hellfire II.[2]
Varianty
Vrtulník Tigre existuje ve čtyřech variantách s různým zaměřením
Tiger HAP (Hélicoptère d'Appui Protection) – Francouzská verze pro podporu pozemních vojsk.
Tiger HAC (Hélicoptère Anti-Char) – Francouzská protitanková verze.
Tiger UHT (Unterstutzungshubschrauber Tiger) – Německá víceúčelová verze.
Tiger ARH (Armed Reconnaissance Helicopter) – Australská modifikovaná verze vycházející z Tiger HAP.
Tiger HAD (Hélicoptère d'Appui Destruction) – Výkonnější víceúčelová verze pro Španělsko a Francii. Slouží zejména k útočným akcím a podpoře pozemního vojska.
Bojové nasazení
Australský Tiger ARH
Stroje prošly prvním bojovým křtem v Afghánistánu. Francouzská armáda nasadila první tři stroje již v roce 2009 a první ostrou bojovou operací si prošly 20. srpna 2009. V závěru roku vyslalo do Afghánistánu čtyři stroje Německo. Španělsko vyslalo své 3 stroje na konci března 2013.
Francouzská armáda nasadila své vrtulníky v Libyi v roce 2011, kdy operovaly z výsadkové lodě Tonnerre. Francouzské Tigre byly také nasazeny v Mali.
Plánovaná vylepšení
Na základě praktických zkušeností v boji všech strojů, zejména v Afghánistánu, bylo vyvinuto přídavné pancéřování pro boky trupu v místech kde sedí posádka stroje.
Další plánovanou modernizací bude výměna motorů za výkonnější modely, které zvýší nosnost strojů při operacích ve vysoké nadmořské výšce v hornatém Afghánistánu.
Francouzská armáda zvažuje výměnu skel kabiny za neprůstřelná.
Německá armáda doplní chybějící kanon, který její variantě UHT v praxi při bojových misích v Afghánistánu citelně chybí.
↑MCGOWEN, Stanley S. Helicopters: An Illustrated History of Their Impact. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005. Dostupné online. ISBN1-85109-473-3. Kapitola Helicopter Specifications, s. 235. (anglicky)
Literatura
Časopis Letectví a kosmonautika, ročník 2014, číslo 1, strana 48-55
.jpg)
.jpg)
.jpg)
