Episcopalis communio (česky Biskupské společenství) je apoštolská konstituce, kterou papež František vyhlásil 15. září 2018, na v den památky Panny Marie Bolestné, ale v platnost vstoupila 18. září téhož roku, v den svého zveřejnění. Uzákonila novou úpravu přípravy a průběhu plenárních shromáždění biskupské synody. Bere na vědomí různé instituce využívané během předchozí biskupské synody a definuje, že její závěrečný dokument „se podílí na řádném magisteriu“.[1][2]
Pozadí a zveřejnění
- Viz též: Teologie papeže Františka
Dokument Episcopalis communio je prezentován jako logické naplnění apoštolské exhortace Evangelii gaudium,[3] Františkova programového listu pro jeho pontifikát,[4][5] kde František vyjádřil záměr „hluboce přetvořit všechny církevní struktury, aby se staly více misijními“. Biskupská synoda musí být prostředkem kolegiality a „vždy se musí stále více stávat adekvátním kanálem pro evangelizaci současného světa více než pro sebezáchovu.“[6][7] František již dříve uspořádal synody o rodině (2014, 2015) a o mládeži (2018) a po regionální synodě o panamském regionu (2019) promulgoval Episcopalis communio. Někteří analytici předpokládají, že největším úspěchem Františkova pontifikátu může být vytvoření synodálnější katolické církve, kde synody slouží jako platforma pro otevřenou a energickou diskusi.[8]
Episcopalis communio podepsal papež František 15. září a o tři dny později bylo promulgováno.[2][9] Podle kardinála Lorenza Baldisseriho toto datum připomíná ustavení biskupské synody v roce 1965 papežem Pavlem VI.[7]
Obsah
- Preambule
- I. Shromáždění synody
- II. Přípravná fáze synodního shromáždění
- III. Slavnostní fáze synodního shromáždění
- IV. Realizační fáze synodního shromáždění
- V. Generální sekretariát synody
- Závěrečná ustanovení
Charakteristika
Jak při představení papežského dekretu zdůraznil generální sekretář kardinál Lorenzo Baldisseri, papeži Františkovi od počátku jeho pontifikátu záleží na tom, aby synody biskupů v Římě byly „méně statické“ a více"„dynamické“. Již při příležitosti padesátého výročí synody založené papežem Pavlem VI. se František v roce 2015 přimlouval za propojení synody s místními církvemi. Konstituce nahrazuje Motu proprio Apostolica sollicitudo papeže Pavla VI. z roku 1965 i doplňující ustanovení Benedikta XVI. z roku 2006. Podle tajemníka synodní rady Fabia Fabeneho je jednou z hlavních charakteristik synod za Františka „co nejvíce naslouchat realitě a lidem“, zejména pořádáním předběžných šetření. Nová konstituce počítá s tím, že laici budou moci zasílat své příspěvky přímo generálnímu sekretáři synody.[7] Dokument také upřesňuje práci, která musí být vykonána po skončení synody, a počítá s možností uspořádat předsynodální setkání jako v případě biskupské synody o mladých lidech, víře a rozlišování povolání.[10][11]
Konstituce uvádí, že „pravidelné konzultace o tématu synody se nyní budou konat ve všech místních církvích na světě“ před každým shromážděním biskupů. Kromě biskupů mají mít nyní možnost vyjádřit se k tématu také kněží, řeholníci a laici jmenovaní papežem s hlasovacím právem. Před všeobecnými shromážděními se mají konat předsynodální shromáždění, aby se shromáždění biskupů mohla více orientovat na život místních církví. Výsledky konzultací a předsynodálních shromáždění mají být začleněny do synody biskupů jako pracovní dokumenty. Kromě tří klasických synodálních shromáždění lze nyní synodu svolat a konat i jinými způsoby a ke konkrétním otázkám.
Stejný postup se v zásadě použije i na výsledky vypracované na shromáždění biskupů. Následná opatření najdou svůj závěr v postsynodálním závěrečném dokumentu, který připravuje samostatná komise. Tuto komisi volí účastníci synody a papež ji může doplnit svými členy. Postsynodální dokument musí být schválen většinou členů a předán papeži, který rozhodne, zda bude zveřejněn, či nikoli.
Konstituce uvádí, že „pokud římský papež udělil synodnímu shromáždění poradní pravomoc, [...] závěrečný dokument se účastní řádného magisteria Petrova nástupce, jakmile jím byl ratifikován a promulgován“.[12][2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Episcopalis communio na anglické Wikipedii, Episcopalis communio na italské Wikipedii a Episcopalis communio na německé Wikipedii.
- ↑ FRANTIŠEK, Papež. Episcopalis communio [online]. vatican.va, 2018-09-15, rev. 2020-02-05 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b c PENTIN, Edward. Pope Francis Boosts Authority of the Synod of Bishops [online]. National Catholic Register, 2018-09-18, rev. 2019-05-21 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Evangelii Gaudium, §26
- ↑ Francis: This is how the joy of the Gospel can reform the Church [online]. LaStampa.it, 2013-11-26, rev. 2017-06-07 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ FRANTIŠEK, Papež. Evangelii Gaudium: Apostolic Exhortation on the Proclamation of the Gospel in Today's World. Opening paragraph [online]. vatican.va, 2013-11-24, rev. 2017-06-07 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Evangelii Gaudium, §27
- ↑ a b c SCARAMUZZI, Iacopo
18 Settembre 2018. Baldisseri: una "rifondazione" dell'organismo sinodale [online]. lastampa.it, 2018-09-18, rev. 2021-02-09 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (italština)
- ↑ MITCHELL, Charlotte. Pope Francis, everyman pontiff: Profile [online]. aljazeera.com, 2020-02-02 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ BROCKHAUS, Hannah. Pope Francis approves new constitution for Synod of Bishops [online]. Catholic News Agency, 2018-09-18, rev. 2019-05-21 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ SENÈZE, Nicolas. Le pape François renforce le pouvoir du Synode des évêques. La Croix. Dostupné online. ISSN 0242-6056. (francouzština)
- ↑ TORNIELLI, Andrea. Cambia il Sinodo dei vescovi, più spazio all'ascolto dei fedeli [online]. lastampa.it, 2018-09-18, rev. 2021-02-09 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (italština)
- ↑ FRANTIŠEK, Papež. Episcopalis communio, 18, §2 [online]. vatican.va, 2018-09-15, rev. 2020-02-05 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (angličtina)
Související články
Externí odkazy
- Episcopalis communio (německy), (anglicky), (španělsky), (francouzsky), (italsky), (polsky) a (portugalsky)
.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}
Papež František Narozen 1936 jako Jorge Mario Bergoglio, 1998–2013
Arcibiskup Buenos Aires, 2001–2013
Kardinál kněz u
San Roberto Bellarmino, 2013–současnost
Papež
Události
Rezignace papeže Benedikta XVI. •
Konkláve 2013 •
Inaugurace •
Lidé prohlášeni za ctihodné •
Beatifikace •
Kanonizace •
Kreace kardinálů •
Zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie •
Setkání s patriarchou Kirillem •
Synody (
2014 •
2015 •
2018 •
2019) •
Americko-kubánské tání •
Mimořádné jubileum milosrdenství •
Studijní komise pro ženský diakonát •
Vedení Maltézského řádu Papež František
Apoštolské cesty
Filipíny •
Severní Amerika (2015) •
Keňa •
Irsko •
Pobaltské státy •
Irák •
Kanada a
další apoštolské cesty
Bibliografie papeže Františka Buly (1)
Misericordiae vultus (2015) Znak papeže Františka
Encykliky (3)
Lumen fidei (2013) •
Laudato si’ (2015) •
Fratelli tutti (2020)
Apoštolskélisty (8)
Misericordia et misera (2016) •
Admirabile signum (2019) •
Scripturae sacrae affectus (2020) •
Patris corde (2020) •
Candor lucis aeternae (2021) •
Desiderio desideravi;
Totum amoris est (2022) •
Sublimitas et miseria hominis (2023)
Apoštolskéexhortace (5)
Evangelii gaudium (2013) •
Amoris laetitia (2016) •
Gaudete et exsultate (2018) •
Christus vivit (2018) •
Querida Amazonia (2020) •
Laudate Deum (2023) •
C’est la confiance (2023)
Motuproprio(výběr ze 47)
8.
Mitis iudex Dominus Iesus (2015) • 16.
Maiorem hac dilectionem (2017) • 17.
Magnum principium (2017) • 21.
Vos estis lux mundi, 22.
Aperuit illis (2019) • 28.
Spiritus Domini, 33.
Antiquum ministerium, 34.
Traditionis custodes (2021)
Apoštolskékonstituce(výběr z 39)
33.
Vultum Dei quaerere, o kontemplativním životě žen; 34.
In Apostolorum (2016) • 35.
Veritatis gaudium, o univerzitách a církevních fakultách (2017) • 36. Episcopalis communio, o biskupské synodě (2018) • 37.
Pascite Gregem Dei (2021) • 38.
Praedicate evangelium (2022) • 39.
In ecclesiarum communione (2023)
Osobní díla
Knihy •
CD
Související osoby, knihy a témata
Papežskýdům
Alfred Xuereb,
Fabián Pedacchio a
Yoannis Lahzi Gaid (bývalí osobní sekretáři) •
Fabio Salerno a
Gonzalo Aemilius (současní osobní sekretáři) •
Guido Marini (bývalý
vedoucí Úřadu pro papežské bohoslužby) •
Diego Giovanni Ravelli (současný
vedoucí Úřadu pro papežské bohoslužby) •
Georg Gänswein (
prefekt papežského domu)
Radakardinálů
Současní:
Fridolin Ambongo Besungu •
Sérgio da Rocha •
Oswald Gracias •
Jean-Claude Hollerich •
Gérald Lacroix •
Seán Patrick O'Malley •
Juan José Omella Omella •
Pietro Parolin •
Fernando Vérgez Alzaga
Bývalí:
Francisco Javier Errázuriz Ossa,
Laurent Monsengwo Pasinya,
George Pell,
Óscar Rodríguez Maradiaga (koordinátor),
Giuseppe Bertello a
Reinhard Marx Episkopát
Benedikt XVI. (předchozí papež) •
Mauro Gambetti (
generální vikář pro Vatikán) •
Angelo De Donatis (
generální vikář pro Řím) •
Antonio Quarracino (předchozí arcibiskup Buenos Aires) •
Mario Aurelio Poli (následující arcibiskup Buenos Aires) •
Sergio Rubin (životopisec) Souvisejícíknihy
Papež František: František: rozhovory s Jorgem Bergogliem: jeho život vlastními slovy •
O nebi a zemi •
Papež František: život a revoluce •
Diktátorský papež Příbuznátémata
Erb •
Eponymy •
Teologie •
Tovaryšstvo Ježíšovo (řeholní řád) •
Domus Sanctae Marthae (rezidence) •
Wake Up! (2015 album) •
František: Modlete se za mě (2015) •
Chiamatemi Francesco (2015) •
Papež František: Muž držící slovo (2018 dokument) •
Dva papežové (2019 film) •
Francesco (2020 dokument) •
Dopis: Poselství pro naši Zemi (dokumentární film, 2022) ←
Papež Benedikt XVI. (předchůdce)