Allativ (zkratka ALL, z lat. allāt-, afferre „přinášet“) je lokální mluvnický pád. Vztahuje se k místu, přesněji směru. V češtině mu odpovídá předložka „k“ nebo „na“. Vyskytuje se v litevštině a lotyštině a některých ugrofinských jazycích, jako např. maďarština, finština nebo estonština.

Ve finštině se allativ tvoří koncovkou -lle. Používá se u:

• Příslovečné určení místa:

Menen pöydälle. – Jdu ke stolu.

• Funkce dativu (ten finština nemá), tedy odpověď na otázku Komu? Čemu?:

Sano minulle. – Řekni mi.

• Probíhající děj:

Hän lähti kalalle. – Odešel na ryby.

• Dojem (dá se ale také použít ablativ):

Tunnun hyvälle. – Cítím se dobře.

V estonštině se allativ používá stejně jako ve finštině, jeho koncovka je však -le. V maďarštině se tvoří pomocí koncovek -hoz/-hez/-höz, jeho používání se ale od baltofinských jazyků liší.