Vila Trocnov /původně evangelický hospic/ | |
---|---|
stav květen 2019 | |
Účel stavby | |
původně evangelický hospic | |
Základní informace | |
Architekt | Julius Zeissig[1] |
Výstavba | 1897–1899[1] otevření 16. května 1899[2] |
Stavebník | Evangelické společenství Karlovy Vary |
Současný majitel | Statutární město Karlovy Vary[3][4] |
Poloha | |
Adresa | Westend, Karlovy Vary, Česko |
Ulice | Krále Jiřího 1053/3 |
Souřadnice | 50°13′30,61″ s. š., 12°52′26,58″ v. d. |
Vila Trocnov, Karlovy Vary | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 10846/4-5037 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vila Trocnov, původně evangelický hospic, stojí ve čtvrti Westend v Karlových Varech v ulici Krále Jiřího 3, č. p. 1053. Stavba vznikla z podnětu evangelického pastora Camillo Fellera, podle projektu architekta Julia Zeissiga a probíhala v letech 1897–1899.[1]
Vila byla prohlášena kulturní památkou, památkově chráněna je od 18. srpna 1995, rejstř. č. ÚSKP 10846/4-5037.[5]
V období výstavby městské části Westend v souvislosti se stavbou dvou sakrálních staveb – anglikánského kostela sv. Lukáše a pravoslavného kostela sv. Petra a Pavla – přesvědčil evangelický pastor Camillo Feller městskou radu o potřebě postavit v těchto místech též hospic.[2]
V roce 1897 zakoupilo Evangelické společenství Karlovy Vary pozemek v tehdejší Eduard Knoll-Strasse, dnes ulici Krále Jiřího. Projekt vypracoval lipský architekt Julius Zeissig. Výstavba probíhala v letech 1897–1899. Objekt byl postaven k příležitosti oslav jubilea nastoupení na trůn císaře Františka Josefa I., k slavnostnímu otevření došlo 16. května 1899.[1][2]
Po roce 1948 byla budova znárodněna a v této souvislosti pak i přejmenována.
V roce 1995 došlo k její kompletní renovaci.[6] Od téhož roku je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[5]
V současnosti (únor 2021) je evidována jako objekt občanské vybavenosti ve vlastnictví Statutárního města Karlovy Vary.[3][4]
Budova stojí v ulici Krále Jiřího 3, č. p. 1053. Jedná se o typickou reprezentativní lázeňskou vilu se zahradou s oplocením.[5] Má německý charakter hrázděných středověkých hradů a tvrzí. Poslední, hrázděné patro věže má na spodních výplních motiv slunce. Použití ondřejských křížů na zábradlí balkonů dodává budově saský výraz.[1]