Interhotel Central /původně Zentralhotel Loib/ | |
---|---|
Stav v listopadu 2021 | |
Účel stavby | |
hotel | |
Základní informace | |
Sloh | klasicizující moderna |
Architekt | Karl Ernstberger[1] |
Přestavba | 1924–1925[1] |
Stavitel | pravděpodobně Heinrich Johann Vieth[1] |
Stavebník | hoteliér Ernst Künzl |
Současný majitel | OLYMP INTERNATIONAL, s.r.o.[2][3] (2021) |
Poloha | |
Adresa | Karlovy Vary, Česko |
Ulice | Divadelní náměstí 253/17 |
Souřadnice | 50°13′16,34″ s. š., 12°52′57,75″ v. d. |
Interhotel Central, Karlovy Vary | |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Interhotel Central, původního názvu Zentralhotel Loib, po roce 1954 Mečnikov,[4] stojí v městské památkové zóně v Karlových Varech, Divadelní náměstí 253/17. Stavba byla dokončena v roce 1925 ve stylu klasicizující moderny.
Nový hotel byl postaven v letech 1924–1925 na místě tří pozdně klasicistních domů. Projekt vypracoval architekt Karl Ernstberger pro hoteliéra Ernsta Künzla. Stavba byla realizována pravděpodobně pod vedením Heindricha Johanna Vietha. Hotel byl otevřen v roce 1925 s názvem Zentralhotel Loib, po druhé světové válce pak dostal jméno Central.[1] Po roce 1954 se jmenoval Mečnikov,[4] po ruském přírodovědci, držiteli Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Mečnikovovi.
V roce 2014 byl Interhotel Central uveden v Programu regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024 v části II. (tabulková část 1–5 Přehledy) v seznamu 4. Navrhované objekty k zápisu do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek a v seznamu 5. Památkově hodnotné objekty na území MPZ Karlovy Vary, v obou s aktuálním stavem „vyhovující“.[5]
V současnosti (prosinec 2021) je budova evidována jako objekt k bydlení v majetku společnosti OLYMP INTERNATIONAL, s.r.o.[2][3]
Objekt se nachází v městské památkové zóně. Jedná se o šestipodlažní budovu s obytným podkrovím, jejíž dvanáctiosé průčelí směřuje do centra Divadelního náměstí.
Je příkladem klasicizující moderny s prvky místního dekorativního umění, Art deco. Je zde patrný styl práce Karla Ernstbergera, jako kanelovaný vysoký pilastrový řád, stlačené voluty nebo kruhové terče s reliéfy. Výškovou hmotu odlehčuje podstřešní lodžie vynesená subtilními sloupky v toskánském řádu. Nad ní je umístěna nízká věžice, vyhlídkový belvedér.[1]