Senj
Pohled na nábřeží v centru města
Pohled na nábřeží v centru města
Senj – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška0 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ŽupaLicko-senjská
Senj
Senj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha658 km²
Počet obyvatel7 182 (2011)
Hustota zalidnění10,9 obyv./km²
Etnické složeníChorvati (97,06 %), Srbové (0,92 %), Albánci (0,38 %), Bosňáci (0,33 %), Slovinci (0,19 %), Němci (0,14 %) Češi (0,03 %)
Náboženské složeníkřesťané (94,97 % římskokatolíci, 0,86 % pravoslaví, 0,03 % protestanti), muslimové (0,63 %), židé (0,01 %)
Správa
StarostaSanjin Rukavina
Oficiální webwww.senj.hr
PSČ53270
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Senj (historicky též v italštině Segna, latinsky Senia, řecky Αθυινιτες (Athyinites), v němčině a maďarštině Zengg) je historické přímořské město s přístavem, rozkládá se na severozápadě Licko-senjské župy v Chorvatsku. Většinu jeho obyvatel tvoří Chorvaté. Město je významné přímořské turistické středisko a vedle turismu většinu zdejších obyvatel živí rybolov a lodní doprava. V zimě je zde poměrně chladno, zejména kvůli místnímu studenému větru (bóra, chorvatsky "bura"). V roce 2011 žilo v samotném Senji 4 810 obyvatel, v celé opčině pak 7 182 obyvatel. Počet obyvatel již od roku 1910 setrvale klesá.

Historie

Románská katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Senji
Pevnost Nehaj, památka na uskoky

Senj byl založen galskými Senony[1] v roce 432 př. n. l. Ve 2. století zde existovala římská osada Senia; Římanům sloužila jako důležité překladiště a brána do vnitrozemí. V 7. století byl Senj zničen v bojích Avarů se Slovany. Strategická poloha města však zajistila jeho rychlou obnovu. V 9. století převzali vládu nad městem Chorvaté.[2]

Na základech raně křesťanské baziliky ze 4. nebo 5. století byl v raném středověku kolem roku 1000 vystavěn kostel. V roce 1169 byla dokončena výstavba senjské katedrály Nanebevzetí Panny Marie a tehdy byla v historických záznamech poprvé zmíněna samostatná diecéze v senjské oblasti. V té době se objevuje i jméno prvního senjského biskupa Mireje, který byl prvním z řady biskupů, kteří měli své sídlo v Senji až do roku 1969, kdy diecéze přešla pod správu rijecké arcidiecéze.[3]

Roku 1184 daroval král Béla III. město templářům, od roku 1271 patřilo domácímu rodu Frankopanů a od 16. století k rakouské monarchii.

V 16. a 17. století ve městě působili uskoci, kteří si v 50. letech 16. století na vrchu Trbušnjak (často též Nehaj) u města zbudovali pevnost Nehaj, odkud jako partyzáni (i s pomocí svých rychlých lodí) podnikali pirátské výboje proti Turkům a Benátčanům. Okrádali lodě na velké části jaderského pobřeží až po istrijský poloostrov.

V letech 17761779 byla vystavěna Josefinská silnice, která spojovala Senj s okolním světem a umožnila spojení s Vídní a částečně pomohla obnovit význam města.

Vzdělání

Pohled na Senj z pevnosti Nehaj

Části města

Administrativní součástí města je 26 okolních vesnic: Alan, Biljevine, Bunica, Crni Kal, Jablanac, Klada, Krasno, Krivi Put, Lukovo, Melnice, Mrzli Dol, Pijavica, Podbilo, Prizna, Senjska Draga, Starigrad, Stinica, Stolac, Sveta Jelena, Sveti Juraj, Velike Brisnice, Veljun Primorski, Volarice, Vrataruša, Vratnik a Vrzići.

Turismus

Návštěvníkům města je plně k dispozici veřejná pláž, zátoka Spasovac a několik malých pláží s průzračnou vodou. Blízko města se nachází národní park Severní Velebit a přírodní park Velebit. V průběhu léta se zde koná několik festivalů, ze kterých stojí za zmínku především mezinárodní karnevalový festival, hudební festival a také „Sejnski Vitezovi“, což je fotbalový festival.

V Senji se nachází muzeum uchovávající zdejší historii. Mezi významné historické budovy patří pevnost Nehaj, která byla postavena v 16. století jako symbol města, gotická radniční budova ze 14. století či palác Carina z 18. století, kde se nachází velká knihovna a sbírka náboženských předmětů.

Památky a pamětihodnosti

Pomník obětem občanské války v Jugoslávii na nábřeží
Renesanční dům v centru města

Osobnosti spjaté s městem

Reference

  1. Starine, Díl 1–2. [s.l.]: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti, 1870. Dostupné online. S. 45. 
  2. MARR-BIEGER, Lore. Slowenien Reiseführer. [s.l.]: Michael Müller Verlag, 2021. Dostupné online. S. 206. 
  3. [1] Povijest Gospićko-senjske biskupije (pristupljeno 31. svibnja 2019.)
  4. Senj. zb. 35, 307-344 (2008.) Danijel Kokić: Prilog sociologiji senjskog humora
  5. Novi list ožujka 2021./https://web.archive.org/web/20210320155514/https://www.novilist.hr/ Archivní kopie na Internet Archive. Senjska metla i škavacera traže autore
  6. Etnol. trib. 25, Vol. 32, 2002., str. 75-98 Sanja Schneider: Senjski ljetni karneval
  7. Repozitorij Filozofskog fakulteta u Rijeci Dorothea Dumančić: Kamena skulptura Senja od 1390. do 1550. godine, Rijeka, rujan 2015. (pristupljeno 26. srpnja 2017.)

Externí odkazy

Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.