Pterodactyloidea Stratigrafický výskyt: Střední jura - svrchní křída | |
---|---|
Fosílie rodu Gnathosaurus | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Nadřád | archosauři (Archosauria) |
Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
Podřád | Pterodactyloidea* Plieninger, 1901 |
Nadčeledi | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pterodactyloidea (zjednodušeně „okřídlené prsty“) je jedním ze dvou podřádů ptakoještěrů z kladu Novialoidea (druhým je skupina Rhamphorhynchoidea). Do této skupiny patří vývojově nejvyspělejší a také největší zástupci pterosaurů.
Objevili se v období střední jury a od primitivnějších ramforynchoidů je odlišuje krátká ocasní část páteře a dlouhé křídlové metakarpály (kosti přední končetiny).
Většina odvozených druhů již postrádala zuby a měla dobře vyvinuté různé lebeční hřebeny. Vymřeli spolu s neptačími dinosaury na konci období křídy. Do této skupiny patří také vůbec největší známí létající živočichové všech dob, jako byl například Quetzalcoatlus s rozpětím křídel až přes 13 metrů. Řadí se sem také jediný zatím popsaný ptakoještěr, objevený na území České republiky. Tím je druh Cretornis hlavaci.[1]
Podle některých odhadů dokázali největší zástupci této skupiny ptakoještěrů urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.[2]
Podle D. Unwina, 2006.