Plemeno (rasa) je populace zvířat téhož druhu a shodného fylogenetického původu s charakteristickými vlastnostmi a znaky, které přenáší na potomstvo, schopná se reprodukovat.^[1] Plemeno je uměle vytvořenou taxonomickou jednotkou pro potřeby zootechniky. Vzniklo kvůli velké variabilitě hospodářských zvířat v rámci druhu. Plemena hospodářských zvířat vznikla na základě cíleného výběru člověkem při reprodukci z primitivních divokých předků nebo plemen. Později vyšlechtěna plemena vznikla také kombinačním křížením již existujících plemen.

Podobný význam jako slovo plemeno má výraz rasa (pro lidi a psy se užívají zaměnitelně). V ostatních případech sdružuje podle některých zdrojů plemeno jedince stejného druhu, kdežto rasa znamená poddruh (subspecie).^[2]

Dělení plemen

Plemena zvířat můžeme obecně rozdělit na

plemena hospodářských zvířat, u kterých sledujeme přímý hospodářský užitek (potraviny, suroviny, zdroj energie) - např. skot, prasata, ovce, lama)
plemena domácích zvířat - zvířata domácí žijí spolu s člověkem a nesleduje se u nich přímý hospodářských užitek, např. pes domácí, kočka domácí, lama, kůň. Některá zvířata, nelze striktně zařadit a proto za určitých okolností mohou být jak hospodářská tak domácí (např. lamy chované na maso, či práci x lamy jako domácí mazlíčci; koně na tah x závodní koně)

Plemena hospodářských zvířat

Plemena hospodářských zvířat můžeme dělit podle různých hledisek, zejména:

podle původu
podle stupně prošlechtění
podle užitkovosti
podle geografického rozšíření
podle teritoriálního rozšíření

Dle původu

Důležitým znakem, pro určování zvířat dle původu je utváření jejich kostry a lebky (kraniologie). Zvířata se dělí na monofyletická (odvozená od jednoho předka – kur, králík, husa, krůta, kočka), zvířata difyletická (odvozená od dvou předků – skot) a zvířata polyfyletická (odvozená od tří a více předků – ovce, koza, prase, kůň).

Dle stupně prošlechtění

Tamwort - primitivní plemeno odvozené z prasete divokého evropského (*Sus scrofa scrofa*)

Dle stupně prošlechtění dělíme zvířata na:

primitivní – jsou to plemena, která vykazují vysokou odolnost vůči podmínkám daného prostředí, avšak mají velmi nízkou užitkovost. Jsou důležitým zdrojem genů pro další šlechtění, a proto se chrání jako genové zdroje. Ochrana většinou spočívá v dotovaných chovech. V rozvinutých zemích se s nimi setkáme už jen v udržovacích chovech, zato v rozvojových zemích mají stále nezadržitelnou pozici. Patří sem např. prase kadeřavé (mangalica, bagon), tamworth, uherský stepní skot, mongolský kůň, ovce nordické, ...

přechodná (zušlechtěná) – jsou ta plemena, kde se setkáváme již s vyšší užitkovostí nežli u plemen prošlechtěných. Mezi přechodná plemena se řadí i tzv. krajová plemena. Jsou cenným zdrojem genů a vlády jednotlivých zemí v Evropě je zahrnují do svých programů na ochranu genových rezerv, kdy buď dotují chovy těchto zvířat, nebo uchovávají zmražená vajíčka a spermie tohoto skotu. S těmito plemeny se v rozvinutých zemích příliš nesetkáváme, zato v rozvojových zemích je jich mnoho a jsou zde základem pro šlechtění na vyšší užitkovost (např. holštýnizace). Využívá se jejich přizpůsobení na dané podmínky. Z českých plemen sem např.: huculský kůň, česká červinka, chebská červinka, přeštické černostrakaté prase, česká slepice zlatá kropenatá, husa česká, ovce valašská, ... ^[3]

kulturní (ušlechtilá) – plemena jsou silně prošlechtěná a vykazují vysokou užitkovost, ale nízkou odolnost proti prostředí. Proto chovatel musí zajišťovat výživu a krmení, správnou zoohygienu a ustájení. Tato plemena převažují v rozvinutých zemích (zejména Evropa, USA, Austrálie). Setkáváme se s nimi i v rozvojových zemích. Zde mají ale tato zvířata problémy s podnebím a proto se spíše kříží s místními odolnými přechodnými a primitivními plemeny skotu (např. holštýnizace). Tato plemena většinou vznikla v Evropě (Anglie, Francie, Německo), ale některé druhy pocházejí i ze Spojených států (např. „Holštýni“). Tato plemena vznikají hlavně díky selekci a metodám křížení. Patří sem např.: holštýnsko-frýzský skot, hereford, duroc, leghornka bílá…

Dle užitkovosti

Podle užitkovosti dělíme plemena na:

specializovaná – tato plemena jsou náročná na své prostředí, protože se jedná o plemena kulturní. Dělí se dle užitkovosti a druhové příslušnosti na:
- dojná – převažuje mléčná užitkovost
  - skot (holštýnský skot, jerseyský skot, ayrshirský skot)
  - ovce (východofrízská ovce, ovce syrská - awassi)
  - kozy (sánská koza, anglonubijská koza)
  - buvoli
- masná – převažuje masná užitkovost
  - skot (limousinský skot, charollaiský skot, herefordský skot)
  - prasata (durocské prase, hampshirské prase, pietrainské prase )
  - ovce (suffolk, kent, texel)
  - kozy (koza burská)
  - drůbež
    - kur (kornyška, brahmánka, wyandotka bílá)
    - kachny (kachna pekingská, kachna pižmová)
    - husy (čínská husa, emdenská husa)
    - krůty
  - buvoli
  - králíci (belgický obr, francouzský beran)
- sádelná – převažuje využití na sádlo či jiný tuk
  - prasata (mangalica, cornwall)
  - husy (toulouská husa)
  - ovce (tlustozadká a tlustoocasá plemena z Afriky a Asie poskytují cenný lůj)
- vlnařská, neboli srstnatá – převažuje produkce vlny (rouna)
  - ovce (merinová plemena)
  - kozy (koza angorská, koza kašmírská)
  - lamy (lama alpaka)
- nosná – převažuje produkce vajec
  - kur (česká zlatá kropenka, leghornka bílá, vlaška koroptví)
  - kachny (khaki campbell, indický běžec)
  - křepelky
- kožichová – poskytují hrubší kožešinu, užívanou na výrobu kožichů, plášťů, zimních čepic aj
  - ovce (romanovská ovce)
  - kozy (baškirská černá koza)
- kožišinová – poskytují jemnou kožišinu, často z mladých jedinců, užívanou na podšívky, límce a doplňky.
  - ovce (karakulská ovce)
  - kozy (koza moxoto)
  - králíci (činčila velká, liščí králík, durynský králík)
  - nutrie
- plodná – vynikají zvýšenou plodností, pro kterou jsou chovány
  - ovce
- jezdecká – jsou využívána k jízdě a závodům
  - koně (český teplokrevník, arabský kůň, achaltekinský kůň)
  - osli
  - velbloudi
- pracovní – jsou využívána k tahu, nošení břemen nebo jiné práci
  - koně (norický kůň, hafling)
  - osli (poitouský osel)
  - kříženci osla a koně (mula, mezek)
  - skot (uherský stepní skot, zebu)
  - jaci
  - buvoli
  - velbloudi
  - lamy
  - psi (sibiřský husky, bernardýn)
- společenská – jsou využívána jako domácí mazlíčci
  - psi (jorkšírský teriér, pražský krysařík)
  - kočky (většina plemen)
  - králíci (zakrslá plemena)
  - koně (fallabella)
plemena s kombinovanou užitkovostí
- maso-mléčná – spíše produkují mléko (český strakatý skot)
- mléko-masná – spíše produkují maso
- maso-sádelná
- sádelno-masná

Dle geografického rozšíření

Dle geografického rozšíření dělíme zvířata na:

stepní – kůň Převalského, uherský stepní skot
nížinná - holštýnský skot
horská - skotský náhorní skot, český strakatý skot
severská – shetlandský pony, shetlandská husa, švédská modrá kachna

Dle teritoriálního rozšíření

Dle tohoto rozdělení se zvířata dělí podle jednotlivých zemí nebo regionů, např. plemena z Česka, Slovenska, Shetland.

Plemena domácích zvířat

Domácí zvířata opět dělíme podle řady hledisek. Patří sem např. domácí mazlíčci, okrasná zvířata a zvířata používaná pro záliby sportovního a soutěžního charakteru (sporty s účastí koní, chrtí dostihy, sokolnictví, myslivost, kohoutí zápasy). Tyto účely se však často prolínají, někdy souvisí i s hospodářským využitím (psi v myslivosti, opice pro sklizeň plodů, kormoráni pro rybolov). Obliba různých druhů domácích zvířat se geograficky velmi liší a souvisí s kulturními tradicemi a místní dostupností.

Ne vždy se u domácích zvířat jedná o speciální plemena, často jsou to pouze barevné formy nebo zvířata se zvláštním výcvikem.

Nejpřirozenější je proto dělení podle biologické klasifikace. Pro nejběžnější domácí zvířata pak vypadá dělení takto:

savci
- šelmy: Pes domácí, kočka domácí, fretka
- zajícovci: Králík domácí
- hlodavci Morče domácí, křeček zlatý, myš laboratorní, potkan laboratorní, nutrie říční, činčila vlnatá.
- sudokopytníci: Prase domácí, velbloud jednohrbý, velbloud dvouhrbý, lama krotká, lama alpaka, tur domácí, zebu, jak domácí, gayal, balijský skot, ovce domácí, koza domácí.
- lichokopytníci: kůň domácí, osel domácí a jejich kříženci (mula, mezek)

ptáci
- běžci: pštros dvouprstý, nandu pampový, emu hnědý
- pěvci: kanár, chůvička japonská
- vrubozobí: kachna domácí, pižmovka domácí, husa domácí, husa čínská
- měkkozobí Holub domácí, hrdlička chechtavá
- hrabaví kur domácí, perlička domácí, krůta domácí, Páv korunkatý

plazi
- krokodýli ve farmových chovech
- terarijní zvířata: želva nádherná, gekončík noční, užovka červená aj.

obojživelníci: drápatka vodní, axolotl mexický, žebrovník Waltlův
ryby zlatý karas, kapr koi, bojovnice pestrá, gupka
měkkýši: ústřice jedlá, hlemýžď zahradní
hmyz bourec morušový, včela medonosná
klepítkatci sklípkani, zvláště Avicularia smithi.

Plemena laboratorních zvířata

Jedná se o zvířata, která se používají v laboratořích (např. laboratorní myš, králíci, potkani).

český strakatý pes

Zvířata polodomestikovaná

Patří k nim zvířata, která poskytují užitek, ale nejsou vázána na člověka tolik jako domestikovaná zvířata. Proces domestikace u nich nebyl ukončen.

sob polární
daňci a jiní jelenovití ve farmových a oborních chovech
kožešinová zvířata: norek americký, liška obecná (stříbrná a další barevné formy), pesec, mýval severní aj.
krokodýli ve farmových chovech
většina laboratorních zvířat

Do této skupiny patří i zvířata odchycená z přírody a vycvičená pro práci.

slon indický
kormorán velký a kormorán japonský
lovečtí gepardi
sokolničtí dravci: sokol stěhovavý, raroh velký, raroh lovecký, jestřáb lesní, orel skalní, káně Harrisova aj.

Dále většina exotických a okrasných ptáků, chovaných v klecích a voliérách, zejména papoušci a drobní pěvci. Patří sem i terarijní zvířata (plazi, obojživelníci, hmyz, pavouci aj.), akvarijní rybičky a bezobratlí živočichové.