Peruc | |
---|---|
Zámek v Peruci | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Louny |
Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°20′33″ s. š., 13°57′36″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 340 (2024)[1] |
Rozloha | 53,38 km²[2] |
Nadmořská výška | 335 m n. m. |
PSČ | 439 07, 439 08, 440 01 |
Počet domů | 1 228 (2021)[3] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 7 |
Počet ZSJ | 8 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Oldřichova 49 439 07 Peruc info |
Starosta | Bc. Jan Vnouček |
Oficiální web: www | |
Peruc | |
Další údaje | |
Kód obce | 566551 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Peruc je městys v okrese Louny, ležící asi 11 km východně od města Louny a nedaleko řeky Ohře. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel. Severně od městyse se nachází přírodní památka Štola Stradonice.
Název městečka vznikl z osobního jména Peruť (dříve německy Perutz) ve významu Perutův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Peruc (1170), Peruz (1178), Peruce (1189), Peruch (1199), de Perutcze (1291 a 1297), de Perucye (1318), Perucz (1352), Perucz (1410) a na Peruci (1522).[4] Podle místního úzu je ta Peruc femininum a pojí se s ní předložka na Peruci.[4] V akademické jazykové příručce pro názvy obcí z roku 1974 je přípustný obrat „v Peruci“.[5]
Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vypráví pověst o Oldřichovi a Boženě, podle níž bylo jméno utvořeno tak, že Oldřich spatřil Boženu perúc prádlo. Mělo to být v roce 1007.[6]
První písemná zmínka o Peruci je z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – Měšek a po něm Hroznata uváděný ještě v roce 1189. Oba dva jako rytíři podnikli cestu do Palestiny. Před husitskými válkami patřila část Peruce premonstrátskému strahovskému klášteru. Později došlo k několika změnám majitelů perucké tvrze. Ze známějších rodů to byli Pětipeští z Chýš a Egerberka a před třicetiletou válkou Hruškové z Března. V roce 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Od roku 1814 ji vlastnili Thunové.[7] Za Ledeburů byly v Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel Antonio Porta a po něm Petr Pavel Columbani,[7] který také narýsoval plán kostela svatého Petra a Pavla a v jednotném architektonickém slohu projektoval i náměstí.[8]
S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[9]
V Peruci před holokaustem během druhé světové války žila nepočetná komunita Židů,[10] kterou připomíná nedaleký židovský hřbitov u Hřivčic.
Městys Peruc | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
Obyvatelé | 4 124 | 4 491 | 4 691 | 4 962 | 5 160 | 4 930 | 4 974 | 3 612 | 3 390 | 3 043 | 2 565 | 2 085 | 2 068 | 2 118 |
Místní část Peruc | ||||||||||||||
Obyvatelé | 1 015 | 1 128 | 1 116 | 1 231 | 1 318 | 1 194 | 1 279 | 1 003 | 970 | 897 | 785 | 759 | 808 | 809 |
Domy | 142 | 147 | 156 | 178 | 189 | 193 | 275 | 305 | 308 | 272 | 276 | 337 | 334 | 352 |
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Chrastín. |
Peruc spadá do působnosti římskokatolické farnosti Zlonice. Místní kostel svatého Petra a Pavla je uzavřen z důvodu havarijního stavu stropu.[13] V obci působí Husův sbor, který koná bohoslužby v kapli Mistra Jana Husa.
Městys stojí na u křižovatky silnice II/237 a II/239. Vede jím železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny, na které se zde nachází stanice Peruc.
V Peruci se každoročně koná letní hudební festival PLUTOFEST, který pořádá občanské sdružení Plutofest. V červenci 2014 proběhl jeho desátý ročník, jehož hlavní hvězdou byl zpěvák Xindl X.[14] Kromě festivalu pořádá občanské sdružení další kulturní akce.