Ledebour-Wichelnové
Rodový erb Ledeburů
ZeměVestfálské královstvíVestfálské království Vestfálské království, České královstvíČeské království České království
Mateřská dynastieLedeburové
ZakladateléJan Jetřich z Ledebouru
Rok založení1657
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ledebour-Wicheln(ové) byla česká větev původně vestfálského šlechtického rodu Ledebourů.

Historie

Jako první příslušník české větve rodu je zmiňován roku 1657 rytíř Jan Jetřich z Ledebouru, jenž zdědil Golčův Jeníkov. Roku 1659 přikoupil Žestovice a roku 1660 Kluky. Dne 19. června 1669 byl povýšen do panského stavu a roku 1676 koupil Peruc.

Po smrti Jana Jetřicha zdědila panství Mechtilda Beatrix, rozená von der Reck, v jejímž majetku byly také Vahančice. Peruc vlastnil Alexandr Jindřich z Ledebouru a od roku 1712 Alexander Jan z Ledebouru, jenž roku 1725 přikoupil Liblín. Alexandr Jan dne 8. června 1758 zemřel a dědicem se stal Kašpar Benedikt z Ledebouru, c. k. komoří, jenž prodal Peruc. Sňatkem s Antonií ze Solmsu (celkově byla jeho třetí manželkou) získal Kostomlaty a Křemýž. Roku 1801 Kašpar Benedikt zemřel a majetek byl rozdělen. Liblín zdědila jeho dcera Marie Josefa, provdaná hraběnka Wurmbrandová-Stuppachová. Kostomlaty a Křemýž získal August ml. z Ledebouru, syn Augusta z Ledebouru a Bedřišky z Wendtu. Ten se roku 1804 oženil s hraběnkou Terezií Hartigovou, čímž získal Horní Beřkovice, roku 1811 navíc přikoupil BřezniciÚstí nad Labem. Dne 26. listopadu 1807 byl majestátem povýšen do hraběcího stavu.

Roku 1846 majetky (Kostomlaty, Křemýž, Všebořice a Milešov) zdědil Adolf z Ledebouru, jenž měl s manželkou, hraběnkou Johannou z Nostic-Rienicku, dceru Karolínu (manželka svobodného pána Bohdana Hrubého z Jelení) a syny Jana a Františka z Ledebouru.

Významnou společenskou a politickou roli hrál člen rodu Eugen Ledebur-Wicheln (18731945), který v meziválečném období zasedal v československém senátu za Německou křesťanskosociální stranu lidovou.[1][2][3][4] Johann Ledebur-Wicheln (1842–1903) byl zase ministrem zemědělství Předlitavska koncem 19. století.[5][6]

Potomci Alexandra Jana a jeho syna Kašpara Benedikta

Alexandr Jan (* asi 1685, † 8. června 1758 Liblín) pohřben v rodinné kryptě v kostle sv. Petra a Pavla na Peruci

manželka Anna Marie Alžběta svobodná paní z Erverfeltu, oddáni 3. prosince 1720 v Münsteru

Majetek rodu

V Čechách

hrady
zámky
paláce
obce

Související články

S rodem Lebebourů souvisí také eutektikum ledeburit, jejž objevil člen rodu (Karl Heinrich) Adolf Ledebur

Odkazy

Reference

  1. Princess Marie [online]. theroyaluniverse.com [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. 
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. 
  4. Eugen von Ledebur Wicheln 1873 - 1945 [online]. genealogy.links.org [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, L, s. 80. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (německy) 
  6. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588. 

Literatura

Externí odkazy