Mim (z latinského mimus, řecky μῖμος mîmos) je herec, který hraje beze slov pomocí mimiky a gestikulace. Tato herecká divadelní forma má své kořeny v antickém Řecku a starověkém Římě. Herci se nazývají mimové, pantomimové (ženy pantomimičky) nebo pantomimici/pantomimikové (zastarale pantomimisté).[1] Moderní formou pantomimy neboli představení předváděného mimem je i ztvárnění tzv. živé sochy.
Mim a klaun; působil v řadě divadel, např. 1963-65 v Alfě v Plzni, 1966 Bratislava Divadlo Pantomimy Milana Sládka, 1967-69 v Kladivadle v Ústí nad Labem, 1969-74 v Laterně magice. Od 1976 um. vedoucí pantomimického souboru Inspirace. Z inscenací: Koncert pro dvě ruce, Ať stále svítí slunce, Růže a trny. Začínal jako elév šumperského divadla. Angažmá: hrál v Divadélku pantomimy M. Lipinského v Praze 1959/60 („…a pardon vejce...!!!“, Arlecchino kurtizánou, Blecha, Hele-indiskretábile, Malé morality aj.), herec v Šumperku 1960/61, mim v kabaretním souboru Experiment a Stop Pardubice 1961–63, v Divadle Alfa v Plzni 1963–65, v Divadle pantomimy Bratislava 1965–67, v Kladivadle Ústí n. Labem 1967–69, v Laterně magice 1969–73, poté ve svobodném povolání (Jak se dělá člověk; s J. Budlovským, Reduta 1972).
Obrázky, zvuky či videa k tématu mim na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo mim ve Wikislovníku