MiG-9
Určeníproudový stíhací letoun
PůvodSovětský svaz
VýrobceZávod č. 1
Konstruktérská skupinaMikojan-Gurevič
První let24. dubna 1946
Zařazeno1946
CharakterVyřazen
UživatelSovětské letectvo
Letectvo ČLR
Výroba1946–1948
Vyrobeno kusů598 (včetně 12 prototypů)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MiG-9 (kód v rámci USAF/DOD: Type 1, v kódu NATO „Fargo“) byl raný sovětský proudový stíhací letoun. Jeho vývoj začal roku 1944, avšak kvůli problémům s domácími motory se opozdil. Sověti díky ukořistěným německým materiálům, které získali díky vítězství ve Velké vlastenecké válce, okopírovali německý motor BMW 003A. Prototyp s označením I-300 uskutečnil první let 24. dubna 1946; ve stejný den jen o hodinu později vzlétl i další sovětský proudový letoun Jak-15. Letoun se dostal do výzbroje sovětské armády na přelomu let 19461947. Celkem bylo vyrobeno 598 kusů.

Patřil do kategorie proudových stíhaček první generace a trpěl přetrvávajícími problémy s vyhasínáním motoru při střelbě ze svých kanónů ve velkých výškách kvůli nasátí plynů ze zbraní. Byla testována řada různých konfigurací výzbroje, ale žádná problém nevyřešila. Bylo testováno i několik různých motorů, ale žádný nebyl zalétán, protože prototyp nového MiGu-15 sliboval vynikající výkony.

Nejméně 372 letounů bylo v roce 1950 převedeno k letectvu lidové osvobozenecké armády, aby bránily čínská města proti náletům nacionalistických sil a cvičili čínské piloty na proudových letounech. MiG-9 byl rychle nahrazen MiGem-15. Dochovaly se tři letouny.

Varianty

Specifikace (MiG-9)

Technické údaje

Výkony

Výzbroj

Odkazy

Reference

  1. [1]

Externí odkazy