Junkers Ju 390
Junkers Ju 390 V1 bez vrtulí
Junkers Ju 390 V1 bez vrtulí
Určenístrategický těžký průzkumný-bombardovací letoun
PůvodNěmecko
VýrobceJunkers
První letsrpen 1943
Zařazeno1943
UživatelLuftwaffe
Vyrobeno kusů2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Junkers Ju 390 byl německý šestimotorový dolnoplošník s dvojitou SOP vyrobený ve dvou prototypech, který vycházel z typu Junkers Ju 290.

Vznik

Po vstupu USA do války v prosinci 1941 začalo Reichsluftfahrtministerium zvažovat produkci bombardéru se schopností útoku na New York z evropských základen. Na jaře roku 1942 vypracoval Technický úřad specifikace takového letounu a rozeslal je společnostem Junkers, Messerschmitt a Focke-Wulf. Po obdržení objednávky zahájila továrna Junkers v Dessau výrobu prvního prototypu a továrna v Bernburgu druhého.

Vývoj

První prototyp stroje Ju 390 V1 (GH+UK) vzlétl v srpnu 1943. Nový letoun měl drak shodný s Ju 290 A, jehož trup byl prodloužen o 3,10 m přidáním sekce do jeho zadní části. V křídle o zvětšeném rozpětí bylo umístěno šest hvězdicových čtrnáctiválcových vzduchem chlazených motorů BMW 801 o vzletovém výkonu po 1250 kW.

Druhý prototyp Ju 390 V2 (RC+DA) byl zalétán v říjnu 1943. Představoval vzor námořní hlídkové verze. Stroj byl vybaven radarem FuG 200 Hohentwiel a vyzbrojen pěti kanóny MG 151 ráže 20 mm a trojicí kulometů MG 131 ráže 13 mm. V lednu 1944 byl předán k Fernaufklärungsgruppe 5 v Mont de Marson.

Třetí prototyp Ju 390 V3 měl být bombardovací verzí, ovšem práce na něm nebyly nikdy dokončeny.

Specifikace

Údaje dle[1]

Junkers Ju 390

Technické údaje

Výkony

Odkazy

Reference

  1. ↑ Marek Murawski, Letadla Luftwaffe Část 2, Junkers Ju 390, 1997, str. 152 a 153

Literatura

Externí odkazy

.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal} Německé vojenské letouny druhé světové války Stíhací letouny Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410 Bombardovací letouny Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388 Plovákové letouny a létající čluny Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 16 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115 • We 271 Průzkumné letouny Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126 Transportní letouny a kluzáky Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204 Cvičné a spojovací letouny Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104 • Si 202 • Sk 257 Bitevní letouny Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87 Vrtulníky a vírníky Fa 223 • Fa 330 • Fl 265 • Fl 282 Experimentální a specializované letouny DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • LF 1 • Me 261 • Mistel Malosériové letouny Ar 240 • BV 141 • Fi 167 • Fw 187 • He 100 (He 113) Prototypy a projekty Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334 Bezpilotní letouny a řízené střely As 292 • BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298
Kategorie