Tento článek je o Josefu Peterkovi (* 1944), českém básníkovi. O českém spisovateli (1907–1965) pojednává článek Bob Hurikán.
PhDr. Josef Peterka, CSc.
Narození6. března 1944 (80 let)
Oříkov
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolánípřekladatel, básník, prozaik, redaktor a učitel
StátČeskoČesko Česko
Žánrpoezie
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Peterka (* 6. března 1944 Oříkov u Sedlčan) je český socialistický[1] básník a literární teoretik.

Život

Josef Peterka odmaturoval v r. 1962, poté vystudoval filosofii a bohemistiku na Univerzitě Karlově, kde roku 1968, získal titul PhDr. prací Prolegomena k obsahovému rozboru. V tomtéž roce nastoupil jako učitel na gymnázium, kde vyučoval do roku 1972, kdy nastoupil do ČSAV Ústavu pro českou a světovou literaturu.

Roku 1981 se stal tajemníkem Svazu českých spisovatelů. Po rozpadu tohoto svazu (1990) přednáší na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty UK v Praze. V Cibulkových seznamech StB je veden jako důvěrník.[2]

Dílo

Poezie

Jeho básnická tvorba se nese v reflexivním duchu, jenž je spojen s dialektikou materialismu. Na autorovu tvorbu měl velký vliv především V. Holan a R. M. Rilke. Peterka je též ovlivněn ruralismem.

V jednotlivých básních se objevuje tematika milostná, čistě reflexivní, společenská. Tvorba je prozatím uzavřena svazkem ekologické poezie Ekologie duše.

Literárně teoretické práce

Jeho literárně-teoretické práce jsou částečně poplatné duchu socialismu, někdy bývá řazen mezi marxistické literární teoretiky. V jeho odborném díle se však projevuje celá řada literárně-teoretických směrů.

Překlady

Účast v kolektivních dílech

Kromě této tvorby se věnoval překladům, především ruskojazyčné tvorby, ale i z angličtiny.

Odkazy

Reference

  1. Srov. např.: „V roce 1981 vyšla Peterkova kniha Principy a tendence, jíž doložil svou ideovou „spolehlivost“ a pojistil si tak postavení v rámci spisovatelských institucí. Jeho výklad teoretických a ideových základů soudobé básnické tvorby a literární kritiky se hlásil k myšlenkovému odkazu meziválečného marxismu, který Peterka interpretoval v návaznosti na práce Štollovy a Dostálovy. Jeho přístup sice nebyl tak zjednodušeně ideologický, avšak základní linie výkladu zůstávala obdobná jako u tzv. dogmatiků. V otázkách svobody umělecké tvorby se například vyslovil pro svobodu „zodpovědnou“, jež měla být v současné situaci opřena o zájem „revoluční třídy“. Současnou literaturu pak vnímal v kontrastu k předchozímu období, totiž jako spontánní negaci jeho údajných „mentálních poruch“. Josef Peterka byl také patrně posledním, kdo se ještě v polovině desetiletí snažil prosazovat označení socialistický realismus v souvislosti se soudobým uměním. V knižní studii Teoretické otázky rozvoje socialistického realismu (1986) jej chápal jako „vrcholnou filozoficko-estetickou platformu socialismu“, jejíž pevnost zabezpečuje jasné politické stanovisko, její údajná otevřenost pak měla být dána možnou pluralitou témat i výrazu. Peterkova snaha obhajovat pojem v podstatě vyprázdněný působila i v rámci dobového kontextu absurdně a konjunkturálně, což naznačovaly i četné odkazy k politickým autoritám, konkrétně k výrokům generálního tajemníka ÚV KSSS Konstantina Černěnka, který však ještě před vydáním knihy zemřel, ostatně stejně jako již i jeho následovník Jurij Andropov. (s. 520)“ Dostupné online: http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zdejin/4/79%20-%20doslov.pdf (17. května 2016).
  2. Archivovaná kopie. www.cibulka.com [online]. [cit. 2008-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-02. 
  3. http://isis.ucl.cas.cz/detail.jsp?rowID=4734&db=B8090 Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. 13.7.2008
  4. http://isis.ucl.cas.cz/detail.jsp?rowID=404&db=B70 Archivováno 8. 5. 2021 na Wayback Machine. 13.7.2008
  5. http://kcjl.modry.cz/index.php?cesta=0;0 Archivováno 19. 6. 2020 na Wayback Machine. 13.7.2008

Související články

Externí odkazy