Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním
referencí na
věrohodné zdroje.
Encefalitida čili zánět mozku je souhrnné označení pro zánětlivá onemocnění mozku, většinou infekční povahy. Projevuje se bolestmi hlavy, zvýšenou tělesnou teplotou, únavností, často ztuhlostí šíje (nuchální rigidita). V pokročilých případech příznaky zahrnují i křeče, třes, poruchy hybnosti, poruchy paměti, poruchy chování, poruchy vědomí (delirium, somnolence až kóma), halucinace či afázii. V některých případech nastává smrt.
Průběh onemocnění může být mírný, někdy zcela asymptomatický. Příčinou bývá nejčastěji bakteriální, virové nebo parazitické onemocnění (prvoci – mozková malárie aj.).
Zánět mozku je často doprovázen:
- zánětem mozkových blan – meningitidou, která je zánětem tří membrán (meningy, lat. meninges), které pokrývají mozek a míchu, a meningoencefalitidou, která je zánětem jak mozku, tak mening;
- zánětem míchy čili myelitidou (encefalomyelitidou, meningoencefalomyelitidou postihující meningy, mozek a míchu).
Klasifikace
Purulentní neboli hnisavé encefalitidy
(stafylokoky, streptokoky)
Serózní, aseptické neboli nehnisavé encefalitidy
- Mírnější serózní encefalitidy
- Závažné serózní encefalitidy
- Atypické encefalitidy
- tuberkulózní encefalitidy, listeriotické encefalitidy
- encephalitis lethargica (neznámá etiologie)
- postencefalitický parkinsonismus
Diagnóza, léčba a prognóza
Diagnostika
Základním krokem ke správné diagnóze je především pečlivý rozbor likvoru včetně mikroskopického, sérologického vyšetření a vyšetření řetězové polymerázové reakce. Následuje využití elektroencefalografické a rentgenové techniky, CT a magnetická rezonance. Je rovněž doporučeno opakovat lumbální punkce a pravidelně ověřovat likvorové testy.
Analýza mozkomíšního moku obvykle vykazuje přítomnost pleiocytózy (mononukleární, v časném stadiu i polynukleární), zvýšený obsah bílkoviny, běžnou nebo mírně sníženou hladinu glukózy (TBC, mykózy, bakteriózy, amébové encefalitis).
Léčba
- symptomatická péče (antipyretika, antikonvulziva atd.), případně JIP;
- za přítomnosti mozkového otoku – antiedematózní terapie;
- herpetické a nevirové encefalitis – specifické léčebné postupy.
Prognóza a trvalé následky
Mírnější encefalitidy, mezi něž umisťujeme mj. klíšťovou meningoencefalitidu, většinou nezanechávají očividná rezidua, ačkoliv mohou zapříčinit neurastenické obtíže se spánkem, soustředěním nebo pohybovou koordinací. V ojedinělých případech mohou být i letální. Chronické, progresivní, herpetické či jiné akutní formy encefalitis (rubeola, spalničky) občas vyúsťují v rozličná neurodegenerativní onemocnění (nejčastěji demenci) a poruchy hybnosti (např. paréza, paralýza či chorea).
- subakutní sklerotizující panecefalitida (SSPE)
- subakutní zarděnková panencefalitida
- klinickým obrazem se podobá SSPE
- progresivní multifokální leukonecefalopatie
- etiologie: virus CJ (latentní výskyt u většiny populace)
- odumírání bílé hmoty mozkové, demyelinizace
- postihuje imunodeficientní jedince (AIDS aj.)
- vzácné, prognóza je obvykle nepříznivá
- demence, poruchy zraku, motoriky, poruchy osobnosti
- úmrtí do 3 až 6 měsíců
- AIDS demence komplex
- etiologie: poškození bílé hmoty mozkové, subkortikální atrofie, HIV infekce mikroglií, makrofagických a mononukleárních element. Při některých příležitostech nazýván jako HIV encefalopatie či HIV neurokognitivní porucha
- postihuje 5–20 % AIDS pacientů; prodromální příznaky se občas projevují iritabilně-manickými poruchami nálady
- poruchy motoriky, pozornosti, bradyfrenie, demence, poruchy chování, extrapyramidové příznaky, parézy, křeče, inkontinence, psychózy
- smrtelné, úmrtí do jednoho roku až dvou let
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu encefalitida na Wikimedia Commons 
