| DH.3 | |
|---|---|
 Airco DH.3 | |
| Určení | bombardér |
| Výrobce | Airco |
| Šéfkonstruktér | Geoffrey de Havilland |
| První let | 1916 |
| Vyřazeno | 1917 |
| Charakter | program opuštěn |
| Vyrobeno kusů | 2 prototypy[1] |
| Další vývoj | Airco D.H.10 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Airco DH.3 byl britský bombardér zkonstruovaný v období první světové války. Geoffrey de Havilland, hlavní konstruktér Aircraft Manufacturing Company, jej v roce 1916 navrhl jako strategický bombardér, schopný dálkových denních náletů. Jednalo se o rozměrný dvouplošník s tříkomorovým systémem mezikřídelních vzpěr mezi křídly o velkém rozpětí, štíhlým trupem a zaoblenou svislou ocasní plochou. Pohon zajišťovaly dva motory firmy Beardmore o výkonu 120 hp (89 kW), instalované mezi křídly v tlačném uspořádání. Pevný podvozek záďového typu byl doplněn dvěma koly pod přídí trupu, která měla zabránit kontaktu nosu letounu se zemí při vzletu a přistání.
Druhý prototyp, označený DH.3A, vznikl s výkonnějšími motory (160 hp/119 kW) stejné značky, a britská War Office udělila zakázku na padesátikusovou sérii.[1] Ta byla ale zrušena předtím než byla dokončena stavba prvního exempláře, protože v tomto období nebylo strategické bombardování považováno za efektivní, a dvoumotorové bombardéry byly označeny za nepraktické. Oba prototypy byly sešrotovány v roce 1917.[2]:s.51
Dalším vývojem vznikl typ Airco D.H.10 Amiens, který poprvé vzlétl v březnu 1918, a k operačním perutím se před koncem války nedostal.
.jpg)
