Běloruský prezident Alexandr Lukašenko měl, podle agentury RIA Novosti, 24. června 2023 přesvědčit Prigožina k zastavení postupu na Moskvu, stažení Wagnerovců a deeskalaci konfliktu. Podle kremelského mluvčího Peskova mělo být vůči Prigožinovi zastaveno trestní řízení a umožněno mu odjet do Běloruska.[6][7]
Pozadí
Wagnerova skupina se účastnila ruské invaze na Ukrajinu, v jejímž průběhu začal narůstat její význam oproti pravidelným ozbrojeným silám Ruska, a objevily se také konflikty mezi jejím vedením a ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu, který se snaží paramilitární jednotky bojující na straně Ruska přivést pod kontrolu úřadů. Vůdce Wagnerovců Jevgenij Prigožin občas veřejně kritizoval oficiální orgány a oligarchy.[8][9]
Vztahy se dále vyostřily v průběhu mnohaměsíčních bojů o Bachmut[10] a 10. června 2023 Šojgu vznesl požadavek aby všichni příslušníci „dobrovolnických útvarů“ do 1. července podepsali kontrakty s ministerstvem obrany, v němž jej 13. června v televizním vysílání podpořil i ruský prezident Vladimir Putin, ale Prigožin tento postup 14. června odmítl.[11]
O přípravě vzpoury věděly USA, jejichž tajné služby se svými poznatky již 21. června 2023 seznámily představitele administrativy a o den později i užší skupinu představitelů Kongresu,[12] ale před Ukrajinou tyto informace tajily.[13] O vzpouře měl podle USA vědět i ruský generál Sergej Surovikin, takže snaha o změnu nejvyššího politického vedení ruské armády měla zřejmě větší podporu, než se v průběhu akce wagnerovců zdálo.[14]CNN obdržela od ruského investigativního centra Dosje dokumenty, podle kterých měl Surovikin u wagnerovců osobní registrační číslo a patřil mezi nejméně 30 ruských vojenských a zpravodajských důstojníků, kteří jsou takzvanými VIP členy Wagnerovy skupiny.[15]
Průběh
Tank Wagnerovy skupiny v Rostově na Donu.
Eskalace nastala v pátek 23. června a trvala do soboty 24. června 2023.
23. června
V pátek obvinil Jevgenij Prigožin ruské ministerstvo obrany a Ozbrojené síly Ruské federace z raketového útoku na tábor jeho žoldáků a prohlásil, že potrestá ty kdo za to nesou odpovědnost.[16] Dále Prigožin prohlásil, že „Ukrajina osm let nebombardovala Doněck, pouze ruské pozice. Ukrajina se nechystala zaútočit na Rusko s vojáky NATO, ruské ministerstvo obrany klame veřejnost i prezidenta. Donbas byl od roku 2014 plundrován Rusy a válka v roce 2022 začala z úplně jiných důvodů, než které byly veřejnosti inzerovány.“ Prigožin výslovně obvinil ze lhaní ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova. Vyzval Rusy, aby se připojili k (jeho) 25 tisícům bojovníků, kteří se hodlají vypořádat s bezprávím v zemi.[17]
Národní protiteroristický výbor Federální služby bezpečnosti v odpověď oznámil zahájení Prigožinova trestního stíhání u Generální prokuratury Ruské federace podle ustanovení § 279 ruského trestního zákoníku, pojednávajícího o ozbrojené vzpouře.[18]
24. června
Postup Wagnerovců při povstání
Dne 24. června vstoupily Wagnerovy jednotky s těžkou technikou do Rostova na Donu a obsadily štábní budovu Jižního vojenského okruhu.[5][19] Posléze obsadily také klíčové vojenské objekty ve Voroněži.[20] Prigožin nazval svoji akci Pochod spravedlnosti.[21]
V Moskvě, Moskevské oblasti a Voroněžské oblasti byla zavedena protiteroristická opatření. Ve Voroněžské oblasti byly zrušeny všechny veřejné akce.[22][23] Ruský prezident Vladimir Putin v ranním mimořádném projevu jednání Wagnerovy skupiny označil za vzpouru.[24][25][26] Prigožin v odpovědi Putinovi odmítl označení za zrádce a prohlásil, že se nevzdá on ani jeho jednotky.[27] Kolona o odhadnuté síle 5000 mužů pod velením Dmitrije Utkina,[28] postupující po dálnici M4 dosáhla Lipecké oblasti, asi 100 km severně od Voroněže a pokračovala směrem k Moskvě. V časných odpoledních hodinách obsadila město Jelec.[29] Síly věrné Putinovi přerušily některé komunikace v regionu bagry.[1] Web Flightradar24, monitorující pohyb letadel, zaznamenal odlet jednoho z letounů užívaných Putinem při jeho oficiálních cestách, směrem na severozápad, ale jeho mluvčí Peskov uvedl, že Putin nebyl na jeho palubě a zůstal pracovat v Kremlu.[30]
V odpoledních hodinách nicméně došlo za zprostředkování běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka k uzavření dohody o smírném urovnání konfliktu a Wagnerova skupina se zavázala stáhnout zpět.[31][32] Jiné body této smlouvy nebyly zveřejněny.[33] Prigožin odvolal postup svých jednotek necelých 200 km od Moskvy a podle Kremlu odjel do Běloruska.[21]
Dozvuky
Po téměř dvoudenní odmlce se v pondělí 26. června Prigožin ozval na sociálních sítích, ale svoji pozici neupřesnil. Prohlásil, že „tažení jsme zahájili kvůli nespravedlnosti“ a že „cílem našeho pochodu nebylo svrhnout ruské vedení.“[21] Uvedl, že wagnerovci kvůli neshodám s ruským ministerstvem obrany chtěli původně ukončit 1. července svoji existenci a v Rostově na Donu na jihu Ruska předat ministerstvu obrany používanou armádní techniku.
Ruský premiér Michail Mišustin vyzval k jednotě a veřejné loajalitě vůči prezidentu Putinovi. Ministr obrany Sergej Šojgu byl ukázán na záběrech, jak navštívil předsunuté kontrolní stanoviště v okupované části Ukrajiny. Prezident Vladimir Putin veřejně vystoupil, ale o vzpouře se nezmínil, místo toho pochválil ruský průmysl. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí podle listu The Moscow Times řekl, že wagnerovci budou navzdory vzpouře dále působit v operacích v Mali a Středoafrické republice a že „členové Wagnerovy skupiny tam (v Africe) pracují jako instruktoři a jejich práce bude pokračovat“. Předseda parlamentního zákonodárného výboru Pavel Krašeninnikov uvedl, že ruské žoldnéřské skupiny už nebudou mít možnost verbovat trestance. Portál Vjorstka v pondělí uvedl, že wagnerovci by se měli přesunout do tábora pro asi osm tisíc lidí, jenž vzniká u běloruského města Asipovičy v Mohylevské oblasti asi 200 kilometrů od hranic s Ukrajinou.[21][34] Štábu BBC s redaktorem Stevem Rosenbergem bylo povoleno tábor navštívit 7. července a byl prázdný.[35] Video s ministrem obrany Sergejem Šojgujem, kde navštívil okupovanou část Ukrajiny, bylo označeno za podvrh.[36]
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov 10. července uvedl, že Prigožin byl mezi veliteli pozvanými do Kremlu 5 dní po zhroucení vzpoury.[38]
Přesně dva měsíce po vzpouře za nevyjasněných okolností havarovalo letadlo s Prigožinem, Utkinem a dalšími wagnerovci na palubě. Všichni cestující na palubě zemřeli.
V listopadu 2023 byla Wagnerova skupina, nově vedená Pavlem Prigožinem, pětadvacetiletým synem Jevgenije Prigožina, převedena do podřízenosti Národní gardě Ruské federace.[39]
O rok později, v roce 2024, Prigožinovem požadovaná čistka probíhá. Prigožin veřejně kritizoval za neschopnost a korupci Šojgua a Gerasimova a svaloval na ně vinu za ruská selhání na ukrajinském bojišti. Již došlo k odvolání ministra Sergeje Šojgu a dalších. Čeká se,[kdy?] zda dojde i k odvolání velitele generálního štábu Valerije Gerasimova.[40]
Reakce
Mluvčí Národní bezpečnostní rady Adam Hodge prohlásil, že Spojené státy americké„sledují vývoj v Rusku a konzultují jej se svými spojenci a partnery“.[41]
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že spustil „centrum krizové reakce“ v návaznosti na blízké setkání unijních ministrů zahraničních zemí, kde proběhne následná koordinace. Zároveň navázal kontakt s ministry zahraničních věcí zemí G7 a ubezpečil, že na podpoře Ukrajiny se nadále nic nemění.[42]
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský upozornil, že „s ohledem na probíhající vojenskou invazi na Ukrajinu a možnou hrozbu zhoršení bezpečnosti v zemi, zejména pro občany států EU a NATO, stále platí naše důrazné varování před cestami na území Ruské federace.“[43] Ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že „po šestnácti měsících války na Ukrajině vede válku Rusko s Ruskem“ a že celá situace se jeví jako občanská válka.[44]
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že „vzpoura odhalila vnitřní slabost Ruska“ a že „kdo si zvolí cestu zla, zničí sám sebe“.[45]
Ruský prezident Vladimir Putin v projevu k ruské veřejnosti označil vzpouru za „zradu“ a prohlásil, že povstání ohrožuje existenci samotného Ruska. Použil přitom přirovnání k ruské revoluci v roce 1917, ke které došlo, když Rusko bojovalo v první světové válce. Dále varoval před ztrátou území s odkazem na brestlitevskou mírovou smlouvu, kterou podepsalo vedení bolševiků s císařským Německem, a připomněl „tragédii“ následné ruské občanské války.[46] Putin vyzval ke zničení organizátorů povstání a tvrdil, že ruští vojáci postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují. Vzpouru charakterizoval jako „bodnutí do zad“ uprostřed probíhající války se Západem, který se snaží zničit existenci Ruska jako státu.[47]
Kazašský prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev v telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Putinem události označil za „vnitřní záležitost Ruska“.[48]
Čínský ministr zahraničí Čchin Kang vyslovil 25. června „podporu Rusku při udržování vnitřní stability“.[49]
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že akce žoldnéřů poukázala rizika jejich používání v konfliktu a na slabost ruského vedení.[34]
↑ abptt, svm. Moskvu vystrašilo pět tisíc blížících se wagnerovců, z Kremlu zmizela vlajka. iDNES.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online.
↑ ‘We did not want to spill Russian blood’: Prigozhin makes statement on Wagner Group’s mutiny attempt. Novaya Gazeta Europe [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-26. (anglicky)
↑ abMITZER, Stijn; JANOVSKY, Jakub. Chef’s Special - Documenting Equipment Losses During The 2023 Wagner Group Mutiny. Oryx [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ab Генпрокуратура РФ заявила, что ФСБ завела на Пригожина уголовное дело о призывах к вооруженному мятежу. Meduza [online]. [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (rusky)
↑ Kreml oznámil, co se stane s Prigožinem. Musí odjet do Běloruska. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online.
↑ Vložil se do toho Lukašenko. Prigožin nařídil wagnerovcům odjet od Moskvy. iDNES.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online.
↑DOHNAL, Martin. Prigožin už je vyloženě nepříčetný: Šojgu, Gerasimove, kde je sakra munice?. Novinky.cz [online]. 2023-05-05. Dostupné online.
↑ Prigožinův vliv slábne. Začal boj o jeho život – politický a možná i ten skutečný. iROZHLAS [online]. 2023-03-19 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
↑ Wagner group refuses to sign contracts despite Putin's orders - British intelligence. Ukrinform [online]. 2023-06-15 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑SANGER, David E.; BARNES, Julian E. U.S. Suspected Prigozhin Was Preparing to Take Military Action Against Russia. The New York Times. 2023-06-24. Dostupné online [cit. 2023-06-30]. (anglicky)
↑RAKÚSOVÁ, Kateřina. O Prigožinovi se vědělo týdny dopředu. USA měly detailní plány vzpoury v Rusku. Deník.cz. 2023-06-27. Dostupné online [cit. 2023-06-28].
↑ Ruský generál Surovikin věděl o vzpouře wagnerovců předem. Echo24.cz [online]. 2023-06-28 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
↑ Generál Surovikin je člen wagnerovců. Podle tajné služby má FSB rozkaz zabít Prigožina. Echo24.cz [online]. 2023-06-30 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
↑PROCHÁZKOVÁ, Petra. Prigožin vyhrožuje likvidací ruského vojenského velení. Chce pomstít smrt svých lidí. Deník N [online]. 2023-06-23 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
↑KAIZR, Patrik. VIDEO: Rusové útočí na mé muže, zuří Prigožin. Vzpoura, tvrdí Kreml a poslal na něj tajnou službu. CNN Prima News [online]. 2023-06-23 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online.
↑ ФСБ завела на Пригожина уголовное дело о призывах к вооруженному мятежу. Meduza [online]. 2023-06-23 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (rusky)
↑Andrew Osborn; KEVIN LIFFEY. Russian mercenary boss Prigozhin in standoff with Russian army amid 'armed mutiny' [online]. Reuters, 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona ((Cite web)) označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ "Reuters: ЧВК Вагнера захватила военные объекты в Воронеже". Meduza [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (rusky)
↑ abcdVAVRDA, Antonín. „Pochod spravedlnosti“ skončil: Prigožin otočil své žoldáky 200 km od Moskvy. A v noci odjel do Běloruska. Lidovky.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online.
↑ Je to rána do zad, řekl Putin ke vzpouře wagnerovců. Vyzval k tvrdé reakci. Novinky.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
↑ Prigožin se nevzdává. Ke střetu může dojít ve městě Rostov. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
↑ Wagnerovci obsadili další město, Voroněž. Echo24.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
↑ Voroněží otřásají exploze. Nejsem zrádce a nevzdám se, ohradil se Prigožin. iDNES.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
↑ 5,000 men are in Wagner convoy approaching Moscow - source close to Russian-backed Donetsk leaders. The Times of India. 2023-06-24. Dostupné online [cit. 2023-06-27]. (anglicky)
↑GAMIO, Lazaro; HERNANDEZ, Marco; HOLDER, Josh; KURMANAEV, Anatoly; ZHANG, Christine. How a Rebellion in Russia Unfolded Over 36 Hours. The New York Times. 2023-06-24. Dostupné online [cit. 2023-06-27]. (anglicky)
↑ Wagner boss will move to Belarus under deal to withdraw troops. The Telegraph. 2023-06-24. Dostupné online [cit. 2023-06-27]. (anglicky)
↑ Zastavili se 200 kilometrů před Moskvou. Wagnerovci se po dohodě vrací na základny. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
↑BOURKE, Latika. Live updates: Putin vows to defend Russia against Wagner rebellion. The Sydney Morning Herald [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abMICHÁLEK, Matěj. Kreml po bouřlivém víkendu zahájil operaci k obnovení Putinovy pověsti. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online.
↑ Belarus camp offered to Wagner: BBC's Steve Rosenberg visits. BBC News [online]. BBC, 2023-07-07 [cit. 2023-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑FAIKIS, marcel. Video: Záběry Šojgua na Ukrajině jsou podvrh, expert je rozebral. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-27 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
↑ Wagnerovce povede Prigožinův syn. Skupina nově spadá pod ruskou národní gardu, obnovila nábor. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-11-01 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online.
↑MORAVEC, Jaromír. Došlo na Prigožinova slova. Putin provádí čistku přesně podle jeho scénáře. Novinky.cz [online]. 2024-05-24 [cit. 2024-05-24]. Dostupné online.
↑ Russian Generals Accuse Mercenary Leader of Trying to Mount a Coup. The New York Times. 23 June 2023. Dostupné online [cit. 2023-06-24]. (anglicky)
↑STAROSTOVÁ, Marie; ČTK. Unie i USA situaci v Rusku pečlivě sledují. ‚Podpora Ukrajině je neochvějná,‘ řekl předseda Evropské rady [online]. Praha: Český rozhlas, 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
↑ČTK. Česko sleduje situaci v Rusku, dál varuje před cestami do země, řekl Lipavský. Novinky.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
↑ČTK. Černochová: Situace v Rusku se jeví jako občanská válka. Novinky.cz [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
↑KLAPAL, Ondřej. Zelenskyj reaguje na vzpouru v Rusku. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online.
↑ Putin raises specter of civil war as Wagner boss Prigozhin menaces Moscow. Politico. 24 June 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 June 2023.Je zde použita šablona ((Cite news)) označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Putin: Ozbrojená vzpoura je zradou Ruska, její osnovatelé budou tvrdě potrestáni. Aktuálně.cz [online]. Economia, 24. června 2023. Dostupné online.
↑BALACHUK, Iryna. Putin calls Kazakh president, but he says latest events are internal matter for Russia. Ukrainska Pravda [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑WOO, Ryan; MARROW, Alexander. China expresses support for Russia after aborted mutiny. Reuters [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)