| Urs Widmer | |
|---|---|
 Urs Widmer (2012) | |
| Narození | 21. května 1938 Basilej |
| Úmrtí | 2. dubna 2014 (ve věku 75 let) Curych |
| Příčina úmrtí | nemoc |
| Místo pohřbení | hřbitov Enzenbühl |
| Povolání | překladatel, spisovatel, dramatik, lektor, literární kritik a novinář |
| Alma mater | Univerzita v Basileji Univerzita v Montpellier |
| Žánr | divadelní hra a próza |
| Ocenění | Cena manuskripte (1983) Preis der SWR-Bestenliste (1992) Mülheimská cena za drama (1997) Literární cena Heimita von Doderera (1998) Cena Franze Nabla (2001) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Walter Widmer |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Urs Widmer (21. května 1938, Basilej – 2. dubna 2014, Curych) byl švýcarský spisovatel a překladatel.
Urs Widmer se narodil jako syn překladatele, literárního kritika a středoškolského učitele Waltera Widmera. Častým hostem v domácnosti Widmerových byl německý spisovatel Heinrich Böll. Urs Widmer maturoval na basilejském gymnáziu, kde byl jeho učitelem němčiny spisovatel Rudolf Graber. Později Widmer studoval germanistiku, romanistiku a historii na univerzitách v Basileji, Montpellieru a Paříži. V roce 1966 získal doktorát v Basileji za svou dizertační práci o německé poválečné próze.
Widmer poté začal pracovat jako knižní editor, nejprve u nakladatelství Walter v Oltenu, později u německého nakladatelství Suhrkamp ve Frankfurtu nad Mohanem. Tuto práci brzy opustil, ne však samotný Frankfurt, kde žil jako spisovatel na volné noze v letech 1967 až 1984. Během této doby psal recenze pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung a působil jako lektor moderní německé literatury na Frankfurtské univerzitě. Jako spisovatel debutoval v roce 1968 svojí povídkou Alois. Roku 1969 spoluzakládal Verlag der Autoren, kde dosud vycházejí jeho divadelní hry. V roce 1984 se vrátil do Švýcarska, žil v Zürichu. Byl ženatý a měl jednu dceru.
Zemřel ve věku 75 let v Curychu.[1]
Widmerova rozsáhlá tvorba zahrnuje romány, povídky, eseje a divadelní a rozhlasové hry. Kromě toho, stejně jako jeho otec, překládal díla jiných autorů.
Zvláštní ohlas u kritiků měla jeho (pseudo)autobiografická trilogie, vyprávějící o jeho matce (Der Geliebte der Mutter, 2000), jeho otci (Das Buch des Vaters, 2004) a o něm samotném (Ein Leben als Zwerg, 2006).
Mezi jeho významné divadelní hry patří Top Dogs, sociální satira o propuštěných top-manažerech, která byla poprvé uvedena v roce 1997.
Urs Widmer byl členem Deutsche Akademie für Sprache und Dichtung v Darmstadtu, Deutsche Akademie der Darstellenden Künste v Bensheimu, Akademie der Künste v Berlíně a Forum Stadtpark v Grazu. Jeho dílo bylo oceněno řadou německých a švýcarských literárních cen.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urs Widmer na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Urs Widmer na Wikimedia Commons 