Tmel je plastická hmota, která se používá obvykle k vyrovnání nerovností povrchu, nebo k vyplnění spár a zajištění těsnosti vůči vodě, případně i plynům. Po nanesení může tmel buď vytvrdnout, nebo zůstat elastický, případně plastický. Tvrzení tmelu probíhá buď samovolně (např. vzdušným kyslíkem nebo vlhkostí) nebo úmyslným vystavením vysoké teplotě (vypálením).
Podle materiálu, na který se nanášejí, existují tmely:
Podle chemického složení existují tmely:
Vhodý na malé i velké defekty. Lze ho aplikovat ve více vrstvách pro zatmelení hlubších rýh, ale i jako plnič před lakováním.
Vhodný pro plastové díly automobilu. Je zároveň i dokončovacím tmelem před finálním lakováním vozidla.
Používají se pro zatmelení menších škrábanců a rýh. Nanaší se v tenké vrstvě a nevytváří tak na povrchu mapy. Vhodný jako dokončovací tmel před lakováním vozidla.
Pro velké plochy, které zároveň neunesou klasickou váhu tmelu. Jsou to povrchy jako je např. střecha automobilu.
Díky obsahu skelného vlákna jsou schopny překlenout i větší rýhy a poškození. Zatmelený povrch je vysoce pevný a odolný. Proto se často používá pro zatmelení svařovaných spojů.
Určen pro aplikaci lakovací pistolí. Pro tmelení velkých ploch např. dodávek a nebo špatně dostupných míst.
Stejné jako střední tmely, ale navíc chrání povrch před korozí. Používají se na plochy bez základové barvy.
Vytváří izolační vrstvu na místech vystavených vysokým teplotám.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tmel na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo tmel ve Wikislovníku