Jednotka 1 tex představuje 1 gram hmotnosti na 1 kilometr délky (nebo také 1 miligram na 1 metr).
Hodnota veličiny se tedy vypočte podle vzorce
.
T je jemnost v tex,
L je délka v kilometrech, l je délka v metrech
M je hmotnost v gramech, m je hmotnost v miligramech
Použití v praxi
Například příze 200 tex je velmi hrubá a jemnější staplové příze než 5 tex se dají vypřádat jen obtížně.
Skaná příze vyrobená ze dvou nití o jemnosti 20 tex se označuje 20 tex x 2.
Jemnost chemických textilních vláken se nejčastěji vyjadřuje v desetinách texu, tedy decitexem (dtex)
, ze známé délky a hmotnosti vlákna pak lze jemnost spočíst podle vzorce .Tato vlákna se vyrábějí v jemnostech od cca 0,3 dtex. Jako mikrovlákno se například podle německé normy smějí (jako prodejní argument) označovat jen výrobky jemnější než 1 dtex. Za hrubá se považují všechna vlákna tlustší než 7 dtex.
Vlákno bavlny 400 x zvětšené (cca 1,7 dtex)
Jemnost chemických vláken vyráběných jako stříž se přizpůsobuje vlastnostem přírodních vláken, se kterými se smíchává. Jemnost vlákna se pohybuje na příklad u bavlny mezi 1,5 a 5 dtex, vlny 3 – 30 dtex a přírodního hedvábí 1,2–2 dtex.
U filamentů, (dříve zvaných "hedvábí") z více jednotlivých vláken se označení dtex doplňuje písmenem „f“ a počtem vláken v daném svazku. Například dtex 24 f 12 znamená, že hedvábí sestává z 12 elementárních vláken o jemnosti 24 : 12 = 2 dtex.
Jemnost rovingu se v praxi obvykle označuje vedle jemnosti filamentů také celkovým počtem filamentů v tisících (1000 filamentů = 1k). Běžně se dodávají tloušťky 1k, 3k, 6k, 12k, 24k.
Jemnost jednotlivých filamentů se udává v decitexech. Např. uhlíkový roving 12k má celkovou jemnost 8000 dtex, tj. 0,67 dtex x 12 000. [2]
Přepočet jemnosti dtex na průměr umělých vláken
je průměr vlákna v ,
je hustota materiálu v
J je jemnost v dtex
11,3 je zaokrouhlená hodnota (z upraveného vzorce pro obsah kruhu)
Vzorec se dá použít jen pro umělá vlákna s kruhovým průřezem. [3]
Dřívější systémy
Šicí nitě pro domácnost
Systém tex se začal zavádět na základě mezinárodní dohody z roku 1967 namísto několika rozdílných způsobů označování jemnosti příze.
U staplových přízí se používalo tak zvané metrické číslování s poměrem délky a váhy příze podle vzorce
Číslo metrické (Čm) = (1 tex = 1000:Čm)
Přechod na nový systém trval v některých regionech a na některých úsecích dlouhá léta. Na příklad šicí nitě se prodávají stále jen metricky číslované. Trojmo skaná šicí nit 10 tex x 3 se dá koupit jen s označením Čm (německy: Nm) 100/3 (snímek vpravo).
Podobná situace je s označováním jemnosti hedvábí u punčochového zboží. Zde platí také jen tradiční systém, tzv. titr denier (den), podle vzorce:
()
Velmi jemné dámské punčochy se například vyrábí z hedvábí o jemnosti 10 den.[4]
U vlnařských přízí se v některých státech ještě i v 21. století používá tradiční tzv. bradfordský systém, podle kterého se jemnost označuje číselnou hodnotou s přívlastkem s (např. 14s, kde s znamená skein = přadeno). Číslo pak udává, kolik přaden po 560 yardech váží 1 anglickou libru (456,3 g). V přepočtu na systém tex:
![{\displaystyle T[tex]={\frac {M[g]}{L[km]))={\frac {m[mg]}{l[m]))}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/76a1de9a98f137831c40848a8f1aaf11286270c0)
![{\displaystyle J[dtex]=10{\frac {M[g]}{L[km]))}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/a8e100fa16e8f442f03f74e06fcc62e0835ff4d9)
![{\displaystyle d[\mu m]=11,3{\sqrt {\frac {J[dtex]}{\rho [g/cm^{3}]))))](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/29e149aad9996f1b207bb3493c8fba73ad43851e)
