Teutoni byli řeckými i římskými autory označováni za germánský kmen (Strabónem či Velleiem Paterculem), který je zmiňován v těsných souvislostech s Kimbry. Podle Ptolemaiových map je jako jejich domovina uváděn Jutský poloostrov.
Teutoni byli řeckými i římskými autory označováni za germánský kmen (Strabónem či Velleiem Paterculem), který je zmiňován v těsných souvislostech s Kimbry. Podle Ptolemaiových map je jako jejich domovina uváděn Jutský poloostrov.
Teutony poprvé zmiňuje Pýtheás z Massalie (přibližně 380 př. n. l. – 310 př. n. l.). Před rokem 100 př. n. l. Teutoni společně s Kimbry a Ambrony podnikli cestu na jih do Norica, kde se střetli s rozpínající se Římskou republikou. Na konci 2. století př. n. l. Teutoni a Kimbrové prošli Galií a zaútočili na římskou Itálii. Zvítězili nad římskými vojsky v Noreie a především roku 105 př. n. l. pod vedením náčelníka Boioriga v bitvě u Aurasia, kdy římské vojsko, vedené konsulem Gnaeem Malliem Maximem a prokonsulem Quintem Serviliem Caepionem utrpělo zdrcující porážku a ztratilo na 100 000 mužů; byla to jedna z největších porážek Římanů v dějinách. Germánské kmeny však tohoto vítězství a následného oslabení Říma nevyužily a neuskutečnily invazi na Apeninský poloostrov; oba kmeny se rozdělily. Toho využil Řím a roku 102 př. n. l. došlo při pokusu proniknout do Itálie v bitvě u Aquae Sextiae (poblíž dnešního Aix-en-Provence) k porážce Teutonů a Kimbrů římským vojevůdcem Gaiem Mariem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Teutons na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Teutoni na Wikimedia Commons 