Struthiosaurus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 83 až 66 miliony let | |
---|---|
Pažní kost strutiosaura | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
Podřád | Thyreophora |
Infrařád | Ankylosauria |
Čeleď | Nodosauridae |
Rod | Struthiosaurus |
Binomické jméno | |
Struthiosaurus austriacus Bunzel, 1871 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Struthiosaurus („pštrosí ještěr“) byl rod nodosauridního "obrněného" dinosaura, žijícího koncem křídového období na území dnešního Rakouska, Rumunska, Maďarska a Francie.[1]
Odhady délky tohoto tyreofora jsou různé, ale většinou se udávají kolem 3 až 4 metrů.[2] Hmotnost pak činila asi 130[3] až 300[4] kilogramů. Podle studie z roku 2020 dosahoval tento ankylosaur hmotnosti kolem 128 kilogramů.[5] Struthiosaurus byl tedy velmi malý tyreofor, ve srovnání se svými obřími příbuznými, jako byl například severoamerický rod Ankylosaurus.
Rod Struthiosaurus byl formálně popsán v roce 1871 rakouským paleontologem Emanuelem Bunzelem a mnoho různých fosilií bylo od té doby pod něj řazeno, mnohdy však nesprávně. Dnes rozeznáváme tři platné druhy tohoto rodu: S. austriacus Bunzel, 1871; S. transylvanicus Nopcsa, 1915 (součást fauny ostrova Haţeg) a S. languedocensis Garcia a Pereda-Suberbiola, 2003. Spolu s rodem Hungarosaurus Osi, 2005 jde o jediné dosud známé zástupce kladu Ankylosauria v Evropě. Dosud nepopsaný druh tohoto rodu je znám také ze souvrství Csehbánya na území Maďarska.
Výzkum mozkovny tohoto dinosaura ukázal, že se jednalo o poměrně těžkopádného a velmi špatně slyšícího (či dokonce hluchého) obrněného býložravce.[6]
Blízce příbuznými rody struthiosaura jsou rody Europelta a Hungarosaurus, náležející do společného kladu Struthiosaurinae.