Stralsund | |
---|---|
![]() Gotická budova radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 54°18′ s. š., 13°5′ v. d. |
Nadmořská výška | 13 m n. m. |
Stát | ![]() |
Spolková země | Meklenbursko-Přední Pomořansko |
Zemský okres | Přední Pomořansko-Rujána |
![]() ![]() Stralsund | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 38,97 km² |
Počet obyvatel | 57 778 (2009) |
Hustota zalidnění | 1 482,6 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Alexander Badrow |
Vznik | 1234 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 03831 |
PSČ | 18435, 18437, 18439 |
Označení vozidel | HST |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stralsund (švédsky Strålsund, latinsky Sunnonia) je město na úrovni okresu na severovýchodě Německa, ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. Leží 68 km severovýchodně od Rostocku na pobřeží Baltského moře při úžině Strelasund, která odděluje ostrov Rujána od pevniny; od roku 1936 překonává úžinu hráz se silničním a železničním mostem. Stralsund má 58 000 obyvatel (2004).
Město bylo založeno ve 13. století z osady pohanských Slovanů z Rujany (Rány) při průlivu Strelasund. Název osady i průlivu se traduje od 10. století, pochází ze slovanského jazyka Ránů a znamená střela. Tento význam je dokumentován i v městském znaku, který zobrazuje šíp. Střediskem slovanského osídlení byl mys Arkona a na něm stojící Jaromarsburg se svatyní boha Svantovíta. Christianizace pohanských Slovanů probíhala od 12. století. Městská práva Stralsundu udělil 31. října roku 1234 rujánský kníže Wizlaw I. (žil kolem 1180–1255/56). Pronikání Dánů do Stralsundu ve 12. století popsal letopisec Saxo Grammaticus. Ve vrcholném středověku se město stalo významným hanzovním městem a přístavem. S tím souviselo pronikání dánských a německých osadníků z Vestfálska. Město od roku 1325 patřilo k Pomořansku-Wolgastu a bylo po Lübecku nejvýznamnějším hanzovním městem v jižním Pobaltí. Četné ozbrojené konflikty s vládci Dánska vyvrcholily mírem ve Stralsundu v roce 1370. Po pádu hanzovní ligy význam Stralsundu poklesl. Město však nadále žilo hlavně z dálkového a místního obchodu a také ze stavby lodí.
Již v roce 1525 většina občanů Stralsundu konvertovala k protestantské víře a město udávalo tempo reformace pro celé severní Německo.
Stralsund během Třicetileté války odolával obléhání katolických vojsk za pomoci armád Švédska a Dánska. Město bylo jediným severoněmeckým městem, které se dokázalo během třicetileté války ubránit vojsku Katolické ligy, vedenému Albrechtem z Valdštejna. Poté následovalo téměř 200 let příslušnosti k Švédskému království jako součásti švédského Pomořanska. Od 13. století ve městě existovala židovská komunita; počet jejích obyvatel zesílil v 18. století.
Vznikají manufaktury a první průmyslové podniky. Patřily k nim Schlütterova továrna na výrobu hracích karet, osm tabákových firem, tři výrobci mýdel a další. V roce 1815 se Stralsund stal součástí Pruska, královská čtvrť měla pět okrsků, patřila k nim mj. židovská čtvrť, která se začala rychle rozrůstat. Dvě ničivé povodně v 19. století vyvolaly dostavbu města k roku 1864.
Město bylo ve 2. světové válce aktivní základnou námořních sil NSDAP a po válce se dostalo do sovětské okupační zóny. Následně bylo až do roku 1989 součástí Německé demokratické republiky.
Stralsund je charakteristický množstvím dochovaných gotických cihlových staveb, nejvýznamnější jsou:
Dne 27. června 2002 byla historická centra měst Stralsundu a Wismaru zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.