'Sternenhoch' | |
---|---|
Žánr | opera |
Skladatel | Ivan Acher |
Libretista | Ivan Acher |
Počet dějství | 1 |
Originální jazyk | esperanto |
Literární předloha | Ladislav Klíma Utrpení knížete Sternenhocha |
Premiéra | 7. dubna 2018 Nová scéna, Praha |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sternenhoch (2018) je opera českého skladatele Ivana Achera, jedná se o jeho celovečerní operní debut. Libreto dle románu Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha napsal též Acher a nechal jej přeložit do esperanta.[1] Autorem překladu je brněnský esperantista Miroslav Malovec.[2] Světovou premiéru měla opera 7. dubna 2018 na Nové scéně Národního divadla v Praze.
První inscenaci režíroval Michal Dočekal, dirigentem byl Petr Kofroň. Hudba je z větší části reprodukovaná, na živo hrají kontrafagotista Lukáš Svoboda a citerista Michal Müller, na housle a violu hraje Tereza Marečková, která zároveň hraje čarodějnici Kuhmist.[1]
Sergej Kostov | Sternenhoch (tenor / kontratenor) |
Vanda Šípová | Helga (soprán) |
Luděk Vele | otec Helgy (bas) |
Tereza Marečková | Kuhmist (mezzosoprán) |
Jiří Hájek | Poeta – Milenec (baryton) |
Jediné jednání opery je rozděleno do deseti obrazů:
Opilý Sternenhoch usnul po jakémsi bále. Ve snu se mu zjevuje jeho mrtvá manželka Helga. Láskyplně k němu hovoří a nakonec jej strhává do svého objetí.
Kníže Sternenhoch, přední velmož Německa a osobní přítel císaře Viléma se probouzí na plese. Je vyzýván, aby si konečně vybral nevěstu. Z trucu si vybere nehezkou servírku Helgu. Má pocit, že Helga by mu měla být za jeho volbu vděčná, ta ale zůstává zcela chladná. Sternenhoch tedy hledá pomoc u čarodějnice Kuhmist, která se mu posmívá, ale nakonec mu prodá kouzelný amulet, který mu má pomoci.
Sternenhoch jde žádat o Helžinu ruku jejího otce, chudého důstojníka ve výslužbě. Ten s ním jedná opovržlivě a o své dceři mluví s despektem. Teprve když Sternenhoch pohrozí odchodem, změní tón a úlisně souhlasí se sňatkem.
Na svatební hostině si každý hledí hlavně jídla. Sternenhoch se zmocňuje své apatické manželky a přes její odpor s ní počne dítě. Posléze se narodí jejich syn Helmutek.
Sternenhoch se mazlí se svým synem. Helga jej ale chápe jako symbol svého zneuctění. Vytrhne Sternenhochovi syna z náručí a zabije jej uderem o Sternenhochovu hlavu.
Helga se upravuje a odchází na schůzku se svým milencem (poetou, syčákem). Na schůzce se před ním ponižuje, ale on s ní jedná hrubě. Žádá Helgu, aby se usmířila se svým manželem, potom spolu uprchnou. Sternenhoch pozoruje milence ze skrýše. Poetu zastřelí a manželku omráčí a odvleče do hladomorny ve svém hradu.
Helga se nejprve snaží zachránit si život a současně splnit příkazy milencovy. Překonat svůj odpor k manželovi, obejmout jej a políbit ale nedokáže. Sternenhoch rozzuřen Helgu krutě zbije, odchází a nechává ji v hladomorně zemřít.
Aby zapomněl na svůj zločin a aby zapudil hrůzné halucinace, vyhledává Sternenhoch opět čarodějnici Kuhmist. Ta mu prodává nový kouzelný amulet, který ho má ochránit před vidinami a pocity viny.
Sternenhoch se snaží zapudit výčitky svědomí pitím. V deliriu se mu ale znovu a znovu zjevují Helga i její milenec.
Po roce se Sternenhoch vrací do hladomorny. Zdá se mu, že jeho žena žije, smiřuje se s ní milostným spojením. Ve skutečnosti se ale miluje s mrtvolou a po dvou dnech umírá na otravu krve.[3]
Jakub Kožíšek ve své recenzi píše, že se jedná o „vrchol dramaturgického směřování první operní scény v posledních letech“.[1]