Siebengemeinden (hebrejsky שֶבַע קְהִלּוֹת “Ševa kehilot”, česky Sedm obcí) jsou někdejší židovské obce v rakouském Eisenstadtu a blízkém okolí.[1]
Obce vznikly po roce 1670, kdy uherský kníže Pavel I. Esterházy z Galanty přijal na svém panství Židy vyhnané z Vídně za panování císaře Leopolda I.
Siebengemeinden (v dnešním rakouském Hradsku, které dříve náleželo k Uherskému království) tvořily obce v Eisenstadtu, Mattersdorfu (dnes Mattersburg), Kobersdorfu, Lackenbachu, Frauenkirchenu, Kittsee a Deutschkreutzi (Tzeilem). Dohromady obyvatesltvo čítalo přibližně 3 000 Židů, převážně ortodoxních židů.
Nejzbožnější z nich žili v Mattersdorfu a Deutschkreutzi, kde se nacházely významné ješivy. Další obec se rozvinula v Mattersdorfu pod vedením váženého rabína Moše (Chatama) Sofera (1763–1839). Všech sedm obcí později padlo za oběť pronásledování Židů nacisty po anšlusu Rakouska.