RXTE
Jiné názvyRossi X-ray Timing Explorer
Explorer 69
COSPAR1995-074A
Katalogové číslo23757
Start30. prosince 1995
KosmodromCape Canaveral LC-17A
Nosná raketaDelta II 7920-10
Stav objektuaktivní
Trvání mise28 let a 185 dní
ProvozovatelNASA - GSFC
VýrobceNASA - GSFC
DruhRentgenový teleskop
ProgramProgram Explorer
Hmotnostvzletová 3200 kg
Parametry dráhy
Epocha09-07-12.41
Apogeum489 km
Perigeum479 km
Sklon dráhy22,98°
Doba oběhu94,28 minut
Aktuální poziceheavens above
Oficiální webDomovská stránka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rossi X-ray Timing Explorer neboli RXTE je rentgenový teleskop určený k mapování časové struktury kosmických zdrojů rentgenového záření, jako jsou černé díry, neutronové hvězdy, rentgenové pulsary a rentgenové dvojhvězdy.

Start se konal 30. prosince 1995 ve 13:48:00 UTC na odpalovacím komplexu 17 na Mysu Canaveral. Pro vynesení byla použita nosná raketa Delta II typ 7920-10. Oběžná dráha byla zpočátku ve výšce 565×585 km se sklonem 22,99° a dobou oběhu 96,18 minu. Po více než čtrnácti letech činnosti oběžná dráha klesla na 476×489 km a doba oběhu se zkrátila na 94 minut (údaje z června 2010[1]).

Data získaná RXTE posloužila jako podklad pro více než 1400 vědeckých prací a mimo jiné poskytla důkaz existence Lensova-Thirringova jevu (také zvaný strhávání časoprostoru), jenž byl předpovězen obecnou teorií relativity [2].

Přístrojové vybavení

Přístroj PCA

All-Sky Monitor (ASM)

ASM je určen ke sledování celé oblohy v rentgenové části spektra. Slouží jako detektor náhlých rentgenových záblesků i pro dlouhodobé sledování.

Proportional Counter Array (PCA)

PCA je pole proporcionálních počítačů s celkovou sběrnou plochou 6500 cm².

The High Energy X-ray Timing Experiment (HEXTE)

HEXTE je pole scintilačních detektorů pro zaznamenávání tvrdých rentgenových paprsků.

Komunikační systém a ostatní vybavení

RXTE byl oproti předchozím družicím programu Explorer vybaven pokročilou 1 Gigabitovou polovodičovou pamětí, což umožňuje uchovat výsledky měření po dobu až čtyř oběhů. Je také vybaven dvěma vysoko-ziskovými anténami pro přenos telemetrie přes systém TDRS. Pro přenos dat je využit systém CCSDS paketů (standard využívaný NASA pro komunikaci v hlubokém vesmíru). Přesné zaměření v prostoru obstarávají dva detektory hvězd, postavené na základě moderní technologie CCD. Dodávky elektrické energie zajišťují nastavitelné solární panely, které mají výkon 800 wattů.

Objevy a pozorování

Mapa významných objektů, pozorovaných teleskopem RXTE.

červen 1996 - RXTE pozoroval pulsar GRO J1744-28, který byl objeven v roce 1995 Comptonovou gama observatoří. Pulsar postupně slábl a v polovině května 1996 se zcela vytratil. RXTE pokračoval se sledování a na počátku června opět zaznamenal rentgenové záblesky, přičemž některé z nich trvaly přes 100 sekund. Byly to do té doby nejsilnější pozorované rentgenové záblesky.[3]

červenec 1996 - Byl zaznamenán rentgenový záblesk v binárním systému XY Arietis.[4]

srpen 1996 - Objevena neutronová hvězda s dosud nejvyšší frekvencí rentgenových pulsu. Hvězda 4U1728-34 vysílá pulsy s frekvencí přibližně 1000 hertzů. Frekvence záblesků není konstantní, ale lehce proměnlivá, astronomové pro tento jev používají termín kvazi-periodické oscilace [5].

říjen 1996 - Zaznamenán rtg záblesk trpasličí novy SS Cygni v Souhvězdí Labutě [6].

1997 - RXTE společně s IUE pozorovaly galaxii NGC 7469. Bylo to první koordinované sledování v ultrafialové a rentgenové části elektromagnetického spektra [7].

listopad 1997 - Během pozorování rotující černé díry GRO J1655-40 bylo zjištěno, že nejspodnější část jejího akrečního disku obíhá mnohem blíže než je minimální stabilní dráha pro nerotační černé díry. Podle teorie relativity byla vypočtena rotace černé díry a určena frekvence měkkého rentgenového záření vnitřní části jejího akrečního disku. Tato vypočtená hodnota se shodovala se skutečnými údaji, získanými RXTE. Stejné měření bylo následně provedeno u rotující černé díry GRS 1915+105 a výsledkem byla opět shoda teoretických a naměřených údajů. RXTE tak podal důkaz existence Lens-Thirringova jevu a platnosti obecné teorie relativity [8] [9] Černá díra prozradila svou rotaci.

únor 1998 - V pozůstatcích supernovy N157B byl objeven doposud nejrychleji rotující mladý pulsar [10].

duben 1998 - Objeven pulsar vyzařující rentgenové pulsy o délce 2,5 ms.

červen 1998 - Neutronová hvězda SGR 1806-2 byla identifikována jako rentgenový pulsar s extrémně silným magnetickým polem o intenzitě 1014 G.[11]

leden 2004 - Byla pozorována první přeměna pulzaru na magnetar. Nově vzniklý magnetar dostal označení XTE J1810-197[12]

únor 2006 - Pomocí mapy rentgenového pozadí naší galaxie, pořízené RXTE, byly objeveny miliony dosud neznámých objektů. [13]

Poznámky

  1. ↑ Jednotka miliCrab znamená tisícinu intenzity vyzařování Krabí mlhoviny a používá se pro porovnávací účely. viz heasarc.gsfc.nasa.gov/...mcrab.html

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rossi X-ray Timing Explorer na anglické Wikipedii.

  1. ↑ www.heavens-above.com
  2. ↑ http://heasarc.gsfc.nasa.gov/...frame.html
  3. ↑ http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0696.html
  4. ↑ http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/xyari.html
  5. ↑ http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0896.html
  6. ↑ http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/wheatley.html
  7. ↑ http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/7469.html
  8. ↑ http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/Greatest_Hits/frame.html
  9. ↑ http://web.mit.edu/newsoffice/1997/blackholes.html
  10. ↑ http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0298.html
  11. ↑ http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0698.html
  12. ↑ http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/xte/learning_center/discover_0104.html
  13. ↑ Archivovaná kopie. www.nasa.gov [online]. [cit. 2010-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-30. 

Externí odkazy

.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal} Program Explorer 1958–1959 1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 1960–1969 8 • 9 • 10 • 11 • 12 • 13 • 14 • 15 • 16 • 17 • 18 • 19 • 20 • 21 • 22 • 23 • 24 • 25 • 26 • 27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33 • 34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39 • 40 • 41 1970–1979 42 • 43 • 44 • 45 • 46 • 47 • 48 • 49 • 50 • 51 • 52 • 53 • 54 • 55 • 56 • 57 • 58 • 59 • 60 • 61 1980–1989 62 (DE-1) • 63 (DE-2) • 64 (SME) • 65 (CCE) • 66 (COBE) 1990–1999 67 (EUVE) • 68 (SAMPEX) • 69 (RXTE) • 70 (FAST) • 71 (ACE) • 72 (SNOE) • 73 (TRACE) • 74 (SWAS) • 75 (WIRE) • 76 (TERRIERS) • 77 (FUSE) 2000–2009 78 (IMAGE) • 79 (HETE) • 80 (WMAP) • 81 (RHESSI) • 82 (CHIPSat) • 83 (GALEX) • 84 (SWIFT) • 85-89 (THEMIS) • 90 (AIM) • 91 (IBEX) • 92 (WISE) 2010– 93 (NuSTAR) • 94 (IRIS)
Kategorie