Raoul Coutard | |
---|---|
Rodné jméno | Raoul Firmin Pascal Coutard |
Narození | 16. září 1924 4. pařížský obvod |
Úmrtí | 8. listopadu 2016 (ve věku 92 let) Labenne |
Povolání | kameraman, scenárista, válečný fotograf, filmový režisér a voják |
Ocenění | César pro nejlepší kameru |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Raoul Coutard (16. září 1924 – 8. listopadu 2016) byl francouzský kameraman, který spolupracoval s několika režiséry Nové vlny, hlavně s Jean-Lucem Godardem.
Narodil se v Paříži. Původně chtěl studovat chemii, ale kvůli ceně školného se nakonec rozhodl pro fotografii. V roce 1945 byl povolán do Indočínské války a následně žil jedenáct let ve Vietnamu.[1] V roce 1956 byl přizván, aby natočil film režiséra Pierra Schoendoerffera La Passe du Diable. Kameramanem se tehdy stal z nedorozumění, neboť si myslel, že bude pouze fotografovat scénu při natáčení.[2] Uvedl, že kdyby věděl, že bude hlavním kameramanem, nikdy by práci nepřijal.[3][4]
V roce 1960 začal spolupracovat s Godardem, jejich prvním společným snímkem byl U konce s dechem.[5] Mezi další Godardovy filmy, na kterých se podílel, patří Žena je žena (1961), Žít svůj život (1962), Pohrdání (1963) a Křestní jméno Carmen (1983). Pracoval také s dalším filmařem Nové vlny, Françoisem Truffautem, a to na filmech Střílejte na pianistu (1960), Jules a Jim (1962), Hebká kůže (1964) a dalších. Dále pracoval například na filmech Costy-Gavrase či Philippa Garrela. Jeho vůbec posledním snímkem byl právě Garrelův Sauvage innocence (2001).[6] Během své více než padesátileté kariéry natočil více než 75 filmů.[2] Sám také režíroval filmy Hoa-Binh (1970), Legie na Kolwezi (1980) a S.A.S. à San Salvador (1983). Za svou tvorbu získal několik ocenění, včetně Césara pro nejlepší kameru za film Krab bubeník (1978).[7]
Zemřel v roce 2016 ve věku 92 let v Labenne na jihozápadě Francie.[8][9]