Radko Kejzlar
Narození	29. března 1930 Úpice Československo Československo
Úmrtí	26. prosince 2012 (ve věku 82 let) Augsburg Německo Německo
Povolání	filolog, literární vědec, překladatel, prozaik
Národnost	česká
Stát	Československo Československo Česko Česko
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	filologie, literární věda, překlad a literatura
Významná díla	Dějiny norské literatury
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Radko Kejzlar (29. března 1930, Úpice – 26. prosince 2012, Augsburg, Německo) byl český filolog, literární vědec, prozaik a překladatel z dánštiny, norštiny a švédštiny.^[1]

Roku 1953 ukončil studia angličtiny a švédštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pak do roku 1970 pracoval v Kabinetu pro moderní filologii při Československé akademii věd a současně přednášel severské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1980 se stal profesorem novějších severských literatur na Mnichovské univerzitě. V době normalizace propůjčil své jméno Josefu Vohryzkovi pro některé překlady ze švédštiny.^[2]

Ve svých překladech z dánštiny, norštiny a švédštiny se zaměřoval především na moderní literaturu. Napsal dvousvazkové Dějiny norské literatury, monografii o Henrikovi Ibsenovi a Ludvigovi Holbergovi a byl spoluautorem Slovníku spisovatelů. Dánsko-Finsko-Norsko-Švédsko-Island-Nizozemí-Belgie a Švédsko-českého slovníku. Je rovněž autorem vzpomínkové trilogie psané formou humoristického románu.^[2]

• Henrik Ibsen: (1956), vydáno k padesátému výročí Ibsenovy smrti.
• Bibliografie českých překladů z dánštiny, islandštiny, norštiny a švédštiny za léta 1932–1958 (1958).
• Ludvig Holberg a dánské divadlo (1960).
• Švédsko-český slovník (1966), společně s Květou Koževníkovou a Miroslavem Frydrichem.
• Slovník spisovatelů. Dánsko-Finsko-Norsko-Švédsko-Island-Nizozemí-Belgie (1967), člen autorského kolektivu.
• Dějiny norské literatury 1, 1814–1914 (1967).
• Dějiny norské literatury 2, 1914–1970 (1972).
• Údivice se směje (1992), první část vzpomínkové trilogie z východočeského pohraničí, která s humorem vypráví drobné příběhy party kluků, malých řemeslníků, místních politiků atp.
• Údivice se směje a pláče (1992), druhá část trilogie odehrávající se za války.
• Údivice se zase směje (1992), závěrečná část trilogie odehrávající se koncem války a v prvních dnech míru.
• Český Quisling a jiné příběhy, aneb, Socimodo (1995), povídky o zradě za fašistické či komunistické éry v českém i ruském prostředí.

• Søren Kierkegaard: Svůdcův deník (1970).
• Gudmundur Kamban: Biskup na Skálholtu (1974).

• Arthur Omre: Zázračný kufr a jiné povídky (1966).
• Johan Borgen: Malý lord (1976).
• Sigrid Undsetová: Kristina Vavřincova (1977), společně s Jiřinou Vrtišovou.
• Bjørn Rongen: Medvědice od Zlatého močálu (1977).

• August Strindberg: Lidé na Hemsö (1958).
• Harry Martinson: Cesty bez cíle (1961).
• Fritiof Nilsson Piraten: Kozel zahradníkem (1963), společně s Květou Koževníkovou.
• Pär Lagerkvist: Trpaslík (1964).
• August Strindberg: Tanec smrti (1967).
• August Strindberg: Sonáta příšer (1973).
• August Strindberg: Osamělý (1974).
• Vilhelm Moberg: Vystěhovalci (1976), tetralogie.
• Eyvind Johnson: Za času Jeho Milosti (1977).
• Runer Jonsson: Viking Vike králem (1977), společně s Josefem Vohryzkem.
• Runer Jonsson: Viking Vike v zemi Mávinků (1977), společně s Josefem Vohryzkem.
• Lard Ardelius: Korunní princové (1978).
• Fritiof Nilsson Piraten: Knihkupec, který se přestal koupat (1978).

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Radko Kejzlar
• Radko Kejzlar v Databázi knih