| |||
---|---|---|---|
Nábřeží s Louvrem na protějším břehu | |||
Umístění | |||
Stát | Francie | ||
Město | Paříž | ||
Obvod | 7. obvod | ||
Čtvrť | Saint-Thomas-d'Aquin | ||
Poloha | 48°51′32,4″ s. š., 2°19′50,7″ v. d. | ||
Začíná na | Rue des Saints-Pères (48°51′31″ s. š., 2°19′56″ v. d.) | ||
Končí na | Rue du Bac (48°51′34″ s. š., 2°19′46″ v. d.) | ||
Historie | |||
Denominace | 1791 | ||
Pojmenováno po | Voltaire | ||
Starší názvy | Quai des Théatins | ||
Další údaje | |||
Délka | 308 m | ||
Šířka | 21 m | ||
PSČ | 75007 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Quai Voltaire (Voltairovo nábřeží) je nábřeží v Paříži. Nachází se v 7. obvodu.
Nábřeží vede po levém břehu řeky Seiny mezi mosty Carrousel a Royal. Začíná na úrovni ulice Rue des Saints-Pères, kde proti proudu navazuje Quai Malaquais a končí u Rue du Bac, odkud dále pokračuje Quai Anatole-France. Součástí nábřeží je i přístav Port des Saints-Pères.
Quai Voltaire bylo původně součástí nábřeží Malaquais jako jeho západní část. Nejprve se nazývalo Quai des Théatins podle kláštera mužského řádu theatinů, který zde byl založen v roce 1644 díky štědrosti kardinála Mazarina.
V roce 1791 získalo nábřeží dnešní název na počest spisovatele Voltaira, který v roce 1778 zemřel na nábřeží v domě č. 27.
Na počátku 19. století se na nábřeží objevili první bukinisté.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quai Voltaire na francouzské Wikipedii.