Polypeptidy (latinsky poly - česky mnohý, hojný, četný) jsou peptidy s molekulou složenou z 11 až 99 aminokyselin, které jsou navzájem propojeny peptidovými vazbami.

Peptidy, které mají v molekule méně než 11 aminokyselin se nazývají oligopeptidy. Peptidy, které mají 100 a více aminokyselin se nazývají bílkoviny (proteiny). V některé literatuře se termíny polypeptid a protein zaměňují.[1][2] Jindy se polypeptid definuje jako polymer aminokyselin o délce menší než 50 aminokyselin.[3] V každém případě patří polypeptidy mezi biopolymery.

Základní složka polypeptidů

Nejjednodušší aminokyselina glycin

Základní složkou polypeptidů jsou aminokyseliny, které obsahují ve své molekule karboxylovou (–COOH) a aminovou (–NH2) funkční skupinu. Obě tyto skupiny mají schopnost se spolu vázat peptidovou vazbou –CO–NH–.

Polypeptid vzniká reakcí aminoskupiny první aminokyseliny s karboxylovou skupinou druhé aminokyseliny s odštěpením vody. Na koncích molekuly vzniklého dipeptidu jsou opět skupiny karboxylová a aminová. Na tyto konce se tak mohou navázat další aminokyseliny a tento proces může dál pokračovat. Pokud se spojí konce řetězce jedné molekuly peptidu, vytvoří se cyklický peptid.

Peptidová vazba, R1 a R2 jsou řetězce navázaných aminokyselin

Vznik polypeptidů

Polypeptidy vznikají v buňce metabolickým procesem nazývaným proteosyntéza, při kterém se z aminokyselin tvoří polypeptidy a bílkoviny. Proteosyntéza se skládá ze dvou kroků:

Příklady skupin polypeptidů

Důležitými skupinami peptidů jsou ribozomální polypeptidy, které se obvykle vyznačují hormonální aktivitou. Všechny tyto polypeptidy jsou syntetizovány buňkami v ribozomech. Odtud se uvolňují se do krevního oběhu, kde vykonávají své signalizační funkce.

Antimikrobiální peptidy

Tachykininové peptidy

Vazoaktivní střevní peptidy

Pankreatické peptidy

Opioidní peptidy

Kalcitoninové peptidy

Literatura

  1. Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.
  2. NOVÁČEK, František. Fytochemické základy botaniky. Olomouc: Fontána ISBN 978-80-7336-457-1. 
  3. ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006. 

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Peptide na anglické Wikipedii a Peptid na německé Wikipedii.