Pitirim Sorokin
Pitirim Sorokin (1917)
Pitirim Sorokin (1917)
Narození23. lednajul. / 4. února 1889greg.
Turja
Úmrtí10. února 1968 (ve věku 79 let)
Winchester
Povolánísociolog, filozof, vysokoškolský učitel, politik a spisovatel
Alma materPetrohradská státní univerzita
Tématasociologie, kriminologie, etnografie, politická filozofie, filozofie kultury a kulturní antropologie
Oceněníčestný doktor Národní autonomní univerzity v Mexiku (1951)
DětiPeter Sorokin
Sergei Sorokin
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pitirim Aleksandrovič Sorokin (rusky Питирим Александрович Сорокин; 23. lednajul./ 4. února 1889greg., Turja – 11. února 1968, Winchester) byl komi-rusko-americký sociolog a teoretik kultury. Jako akademický a politický aktivista v Rusku emigroval do Spojených států v roce 1923. Na Harvardově univerzitě založil katedru sociologie. Stejně jako C. W. Mills byl hlasitým odpůrcem Parsonsovy teorie. Sorokin je také znám pro své příspěvky k sociální cyklické teorii.

Životopis

Pitrim Sorokin se narodil ve skromných podmínkách na severoruském venkově v obci Turja (dnešní Komijská republika). Otcem byl Aleksander Sorokin a matkou Pelageja Vasiljevna Sorokinová. Elena Petrovna, rozená Baratynskaja se stala jeho manželkou.

Studoval univerzitu v Petrohradě a učil se sociologii. Sorokin byl třikrát uvězněn carským režimem ruského impéria a během ruské revoluce byl členem ruské prozatímní vlády[zdroj⁠?]. Po říjnové revoluci se zabýval antibolševickými aktivitami, a proto byl vítěznou bolševickou vládou odsouzen k smrti; později byl tento trest zmírněn pouze na vyhoštění. Přechodnou dobu tehdy žil jako emigrant v Horních Černošicích u Prahy, kde byl podporován prezidentem Masarykem a dalšími českými politiky, jimž vzdává dík v úvodu své Sociologie revoluce, kterou začal psát již v Československu a již vydal jako první vědeckou publikaci v době, kdy působil na Minnesotské univerzitě. V roce 1930 přijal Sorokin americké státní občanství a začal působit na Harvardu, kde založil katedru sociologie. Mezi jeho žáky patřili např. Robert King Merton nebo Kingsley Davis.

Dílo

Pitirim Sorokin

V posledních letech přešel Sorokin k obsáhlejšímu studiu celé kultury a pokusil se o užití nové metody tzv. logické a do smyslu vnikající. Chápe civilizaci jako určitou premisu logicky sledovanou ve všech nebo ve většině svých institucí. Podle toho, zda převládá v kultuře rozmanitost, individualismus a změna nebo náboženství, nehybnost a kolektivní duch, rozeznává tzv. sensitivní (dříve sensativní) nebo ideovou kulturu. Dnes jsme podle Sorokina na sklonku obdoby kultury sensitivní, ovládající posledních 500 let a brzy nastoupí kultura ideová. Sorokin působil značně i na mladší českou sociologii.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pitirim Sorokin na anglické Wikipedii a Pitirim Alexandrovič Sorokin na slovenské Wikipedii.

  1. СОРОКИН, Питирим. Война и милитаризация общества. [s.l.]: Артельное дело, 1922. 
  2. SOROKIN, PITIRIM. Krise našeho věku. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo československého obchodnictva, 1948. 289 s. 
  3. SOROKIN, PITIRIM. Social mobility. New York: Harper & Brothers, 1927. Dostupné online. 
  4. SOROKIN, PITIRIM. A Long Jorney. New Haven, Connecticut: College and University Press, 1963. Dostupné online. 
  5. SOROKIN, PITIRIM. Sociologické nauky přítomnosti. Praha: Jan Laichter, 1936. 714 s. 

Literatura

Související články

Externí odkazy


Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.