Pistoia
Città di Pistoia |
|---|
 |
 znak  vlajka |
| Poloha |
|---|
| Souřadnice | 43°56′ s. š., 10°55′ v. d. |
|---|
| Nadmořská výška | 67 m n. m. |
|---|
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas) |
|---|
| Stát | Itálie Itálie |
|---|
| Region | Toskánsko |
|---|
| Provincie | Pistoia |
|---|
| Administrativní dělení | Bargi, Bonelle, Bottegone, Cassarese, Chiazzano, Cireglio, Collina, Capostrada, Candeglia, Gello, Le Grazie, Le Piastre, Masiano, Orsigna, Piazza, Piteccio, Pontelungo, Pontenuovo, Pracchia, Ramini, San Felice, Sanmommè, Santomato, Saturnana, Spazzavento, Valdibrana, Vicofaro |
|---|
|
| Rozloha a obyvatelstvo |
|---|
| Rozloha | 236 km² |
|---|
| Počet obyvatel | 89 309 (2023)[1] |
|---|
| Hustota zalidnění | 378,4 obyv./km² |
|---|
| Správa |
|---|
| Oficiální web | www.comune.pistoia.it |
|---|
| Telefonní předvolba | +39 573 |
|---|
| PSČ | 51100 |
|---|
| Označení vozidel | PT |
|---|
 multimediální obsah na Commons |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pistoia je italské město v oblasti Toskánska, hlavní město stejnojmenné provincie, vynikající historickými památkami a vinařstvím. Ve městě žije přibližně 89 tisíc[1] obyvatel.
Historie
Původním jménem Pistoria (latinsky také Pistorium nebo Pistoriae) byla sídelním střediskem několika osad Galů, Ligurů a Etrusků již před příchodem Římanů. Ti ve 2. století před Kristem vystavěli oppidum (dnešní historické centrum) s osou v podobě silnice Via Cassia. Roku 62 před Kristem Pistoiu obsadil demagog Catilina a jeho spiklenci, o jejich spiknutí pojednává latinský spis De coniuratione Catilinae. Krátce na to byl Catilina v čele svého vojska zabit.
Roku 406 Pistoiu při nájezdu zničili Germáni Ostrogóti. Během 5. století bylo město pod byzantskou vládou znovu vystavěno a stalo se sídlem biskupa s biskupským chrámem sv. Zena, jehož zbytky se dochovaly v podobě sloupů mezilodní arkády a v základovém zdivu krypty. V této době Lombardského království byla Pistoia královským městem, nadaným několika privilegii.
Roku 1177 byla Pistoia prohlášena svobodným městem, vybudovala si kamenné hradby s branami, správní budovy a stala se významným politickým i náboženským centrem. Bohatla také z poutních cest, protože byla křižovatkou na cestě poutníků ze Říma do Španělska ke hrobu sv. Jakuba v Santiago de Compostela.
Roku 1254 byli zde vládnoucí ghibelini poraženi florentskými guelfy. Krátkou výjimkou z nesmiřitelného souboje černých ghibellinů proti bílým guelfům bylo 14. století, kdy nejprve v čele města stál Ormanno Tedici, a později je ovládl Castruccio Castracani a podřídil je Lucce. Dante v Božské komedii svobodné město Pistoiu zmínil jako rodiště Vanniho Fucciho v Pekle a Michelangelo nazval obyvatele Pistoie „nepřáteli nebes“.
Oficiálně byla Pistoia připojena k Florencii roku 1530. V téže době se zde začaly vyrábět krátké palné zbraně, které se podle města původu nazývaly a dodnes nazývají pistole. Etymologický původ slova pistole je ale z češtiny.
Roku 1786 byl do města svolán Jansenistický biskupský synod.
Od 19. století se město zásadně rozrostlo zejména průmyslovou výrobou.
Dodnes se tu pořádají proslulé květinové trhy, podobně jako je má nedaleká Pescia.
