| Pierre Henry | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Pierre Georges Albert François Henry |
| Narození | 9. prosince 1927 15. obvod |
| Úmrtí | 5. července 2017 (ve věku 89 let) 14. pařížský obvod |
| Příčina úmrtí | sepse |
| Žánry | musique concrète a synth rock |
| Povolání | hudební skladatel, sound artist, skladatel filmové hudby, hudební producent a hudebník |
| Nástroje | klavír |
| Vydavatelé | Philips Records Universal Music Group |
| Ocenění | důstojník Řádu čestné legie (1994) důstojník Národního řádu za zásluhy komandér Řádu umění a literatury |
| Web | pierre-henry |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pierre Henry (9. prosince 1927 Paříž – 5. července 2017 tamtéž) byl francouzský hudební skladatel a jeden ze zakladatelů konkrétní hudby.
Slavný francouzský skladatel Pierre Henry byl jedním z mnoha průkopníků, kteří se zasloužili o vytvoření tzv. konkrétní hudby (Musique concrète). Konkrétní hudba je jeden z mnoha druhů, jak lze tvořit hudbu a vznikla především proto, aby sloužila jako prostředek sloužící k rozvoji zvukových charakteristik hudby. V úplných začátcích vývoje konkrétní hudby se jednalo především o zkoumání zvuků přírodních materiálů (špalky ze dřeva a kovu, rachotící zrníčka apod.).
Svoji kariéru začal Henry studiem na Pařížské konzervatoři, kde studoval harmonii u Oliviera Messiaena a zároveň skladbu u Nadi Boulangerové. Přesto měl Henry raději experimentování s nehudebními zdroji zvuku, než používání tradičních hudebních nástrojů a je to na jeho tvorbě vidět.
V roce 1949 se Henry připojil k personálu elektronického studia RTF, které založil Pierre Shaeffer pět let zpátky. Dále také roku 1949 jejich spolupráce vyústila v založení uskupení Groupe de recherches musicales (GRM), což je francouzská organizace pro výzkum elektroakustické hudby.
Roku 1952 Henry produkuje svoji první konkrétní hudbu.
Dalším zlomovým rokem je rok 1958, kdy Henry společně se Jeanem Baronnetem zakládá vlastní studio Apsomé, které je vůbec první elektronické studio ve Francii a navazuje tak na spolupráci s choreografem Mauricem Béjartem. Současně také odchází z RTF. Jeho práce se dá označit za jakési očištění prostředků – balet Le Voyage (1962, podle Tibetské knihy mrtvých) a na slavných Variations pour une porte et un soupir (1963). Po té se vrací k baroku, které se snaží napodobit a můžeme to vidět na stylu v Messe de Liverpool (1967–1968) a Apocalypse de Jean (1968), Desátá symfonie (1979), dále na obrovské koláži úryvků z devíti Beethovenových symfonií a nebo v díle Chemická svatba (1980), které si sám složil i zrežíroval.
Pierre Henry je považován za jednoho z nejlepších skladatelů elektroakustické hudby současnosti.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Henry na Wikimedia Commons 
