Othenio Lothar Franz Anton Louis Abel
Rodné jménoOthenio Lothar Franz Anton Louis Abel
Narození20. června 1875
Vídeň, Rakousko-Uhersko, dnes Rakousko
Úmrtí4. července 1946 (ve věku 71 let)
Mondsee, Rakousko
Alma materVídeňská univerzita
Povolánípaleontolog, zoolog, profesor, spisovatel literatury faktu, botanik a editor
ZaměstnavateléVídeňská univerzita
Univerzita v Göttingenu
Znám jakorakouský geolog a paleontolog
OceněníBigsby Medal (1911)
medaile Daniela Girauda Elliota (1920)
Erzherzog Rainer-Medaille (1921)
Politická stranaNárodně socialistická německá dělnická strana (od 1938)
DětiWolfgang Abel
Elfriede Ehrenberg-Abel
RodičeLothar Abel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Othenio Abel (20. června 1875, Vídeň4. července 1946, Mondsee) byl rakouský geolog a paleontolog a evoluční biolog. Společně s belgickým paleontologem Louisem Dollo byl spoluzakladatelem nauky o životě vyhynulého tvorstva a jeho přizpůsobení se okolí tzv. paleobiologie, kterou on sám v roce 1912 definoval jako „výzkum přizpůsobení se fosilních zvířat prostředí a zjišťování způsobu jejich života“.[1]

Život

V letech 1917–1934 působil jako profesor na Univerzitě ve Vídni a později v ústavu paleontologie na univerzitě v Göttingenu. Podílel se na průzkumu jeskyně Drachenhöhle u Mixnitz ve Štýrsku, kde bylo objeveno velké množství holocénních a pleistocénních kosterních pozůstatků, hlavně jeskynních medvědů.[2] Věnoval se paleontologii obratlovců, rekonstrukcím fosilních zvířat a regionální geologií třetihor Vídeňské pánve.[1]

Dílo

Mezi jeho nejvýznamnější díla patří monografie:[2]

Od roku 1928 byl Abel vydavatelem odborného časopisu Paläobiologica.

Politika

Od roku 1985 udělovala Rakouská akademie věd, každé dva roky, Cenu Othenia Abela, dotovanou částkou 3700 Euro, autorům významných děl v oblasti paleobiologie nebo za celoživotní dílo v oblasti paleontologie.

V roce 2012 v deníku Der Standard zveřejnil publicista Klaus Taschwer informace, že Abel se podílel na činnosti a založení tajné skupiny 18 profesorů („Medvědí jeskyně“) na Vídeňské univerzitě, která se snažila zmařit výzkum a kariéru levicových a židovských vědců na Vídeňské univerzitě v období mezi světovými válkami. Poté, i na základě už dříve známých Abelových antisemitských postojů, se univerzita rozhodla cenu přejmenovat.[3][4][5]

Existují ale i důkazy, že Abel nebyl bezvýhradným podporovatelem nacistické ideologie. Constantin, hrabě Stamati, pracující pro Říšské ministerstvo pro okupovaná východní území, vzpomínal, že Abel na pracovním zasedání RMfdbO v roce 1944 ve svém příspěvku otevřeně pochyboval o nacistické rasové teorii „Untermensch“ na východě. Tyto proklamace Abelovi „zajistily“ místo na „černé listině“ SS.[6]

Literatura

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Othenio Abel na slovenské Wikipedii a Othenio Abel na německé Wikipedii.

  1. a b Encyklopedický ústav SAV. Encyclopaedia Beliana (A-Belk). I.. vyd. Banská Bystrica: Veda, vydavateľstvo SAV a Stredoslovenské vydavateľstvo, a. s., 1999. 696 s. ISBN 80-224-0554-X. číslo publikace 3259. Kapitola A, s. 21. (slovensky) 
  2. a b Online-Lexikon AEIOU - Abel, Othenio [online]. austria-forum.at [cit. 2015-04-01]. Dostupné online. (německy) 
  3. Der Standard: Hochburg des Antisemitismus, 12. Juni 2012
  4. Der Standard: Othenio Abel, Kämpfer gegen die "Verjudung" der Universität, 9. Oktober 2012
  5. Klaus Taschwer: Geheimsache Bärenhöhle. Wie ein antisemitisches Professorenkartell der Universität Wien nach 1918 jüdische und linke Forscherinnen und Forscher vertrieb. 2013 (online).
  6. Constantin Graf Stamati: "Zur Kulturpolitik des Ostministeriums". In: Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte, Miszelle (1958), Heft 1, 78-85.

Externí odkazy