Osada Baba je prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie na jihovýchodní části ostrohu Baba v pražských Dejvicích. Byla vystavěna jako jedna ze šesti evropských kolonií moderního bydlení, které vznikaly z iniciativy Werkbundu na konci 20. a začátku 30. let 20. století. Tyto kolonie měly propagovat moderní funkcionalistickou výstavbu, finančně dostupnou pro široké vrstvy.[1] Osada Baba je jako jediná z kolonií složena pouze z individuálních domů postavených na míru investorovi. V rámci funkcionalistických kolonií je Baba jednou z nejdochovalejších, protože obdobné výstavby ve Vídni a v Německu byly během 2. světové války poškozeny. Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou,[2] v roce 2020 byla oceněna, spolu s dalšími evropskými funkcionalistickými celky značkou Evropské dědictví.[3][4]
Poté, co proběhly výstavy moderní architektury ve Stuttgartu v roce 1927 a Brně 1928, bylo rozhodnuto uspořádat podobnou výstavu moderního bydlení také v Praze. Soutěž byla vyhlášena 16. prosince 1929. Mělo se jednat o minimalistické domy postavené v řadách podle ulice. V roce 1932 koupil Svaz československého díla tříhektarový pozemek mezi Fišerkou a zříceninou Baba, který byl v otevřeném prostoru a měl výhled na Prahu. Projektant urbanistického plánu osady Pavel Janák, předseda Svazu československého díla, do původního zastavovacího plánu vložil další ulici, získal tak menší podélné parcely a prosadil šachovnicový způsob zastavění. Pavlu Janákovi ovšem trvalo tři roky, než se mu povedlo prosadit změny na pražském magistrátu. Do konce roku 1928 byl schválen název Osada Baba a byly vypracovány podmínky pro stavebníky a projekty, dohodnut způsob organizace a schválen rozpočet. V roce 1929 byly plány na výstavbu osady zveřejněny v časopise Výtvarné snahy a zájem o účast v projektu předčil očekávání.[5] Nový regulační plán byl nakonec schválen ministerstvem veřejných prací až v roce 1931.[6]
Všechny funkcionalistické domy měly plochou střechu, často s terasou s výhledem na Prahu. Nakonec nebyl žádný z vítězných návrhů soutěže realizován. Stavitelé zavrhli některé původní představy architektů, vstoupili do projektu a v některých případech si také vyměnili pozemky.[7] Plány vznikaly v letech 1928–1932 a výstavba byla zahájena 25. 4. 1932. Výstavba 33 rodinných domků měla být podle zásad zdravého bydlení. Celá kolonie je dílem několika architektů, kteří byli omezeni jen rámcovými požadavky. Tato kritéria měla omezit především výškové proporce budov a uvolnit dostatečný prostor pro plochy zeleně. Pavlu Janákovi na Babě velice záleželo i proto, že si ji vybral jako místo pro svůj rodinný dům. Řešení zahrady svého vlastního domu ovšem svěřil do rukou architekta Ot. Fierlingra, který s Janákem spolupracoval na celém konceptu zeleně na Babě.
Prostorové rozložení jednotlivých domů bylo šité na míru jednotlivým stavebníkům a bylo projektováno přímo ve spolupráci s nimi, takže zde najdeme různé domy od minimalistického pro bezdětný pár až po rodinnou vilu pro vícečlennou rodinu s domovnickým bytem. Často byly vnitřní prostory řešeny originálním způsobem pomocí posuvných stěn apod.
Zahájení výstavby proběhlo 25. dubna 1932. Sedm firem postavilo do podzimu téhož roku prvních 20 domů: Munk, Řezáč, Zaorálek, Vaváček, Lisý, Joska, Bouda, Dovolil, Letošník, Suk, Čeněk, Poláček, Herain, Balling, Heřman, Palička, Uhlíř, Sutnar, Maule a Janák. Ještě na podzim započala výstavba domů Lužná, Bautz a Kytlica, domy Košťál, Jiroušek, Moravec a Linda byly postaveny v letech 1933–1934. V roce 1934 byl postaven dům Glücklich, a v letech 1935-1936 byly postaveny domy Bělehrádek a Mojžíš-Lom.
Na rozdíl od podobných osad v zahraničí, nebyly zde použity žádné experimentální materiály a postupy – stavebníci k nim neměli důvěru. 12 domů bylo navrženo s železobetonovým skeletem, 13 má celobetonovou konstrukci, další konstrukci smíšenou. Podlahové desky jsou v celé osadě odlity z betonu tloušťky 8 až 20 cm. Izolace plochých střech byla většinou dělána korkem, vnější stěny byly izolovány heraklitem. Při výstavbě nebyly nikde použity ocelové konstrukce, ani prefabrikované díly.
Domy byly většinou vytápěny teplovodním ústředním topením s kotlem na uhlí, v případě domu Poláček bylo použito teplovzdušné vytápění. Okna byla použita jak tradiční špaletová okna, tak moderní dvojitá ocelová posuvná okna i dřevěná kompozitní křídla (dům Žák). V celé osadě bylo použito 5 typizovaných druhů překližkových interiérových dveří. Podlahové krytiny byly většinou linolea, gumy, xylolitové desky, někdy i tradiční dřevěné podlahy. Vnitřní stěny byly většinou hladké, bílé.
Většina domů byla, jak bylo zvykem u těchto osad Svazu díla, dodávána včetně vnitřního vybavení. To se týkalo především domů architektů Žáka, Hany Kučerové-Záveské a Heytuma.
Pouze pět domů má přímý vstup z domu do zahrady, což je však dáno především faktem, že se stavělo v prudkém kopci se sklonem až 20 %. V případě osady Baba byl široce diskutován vztah vnějšího a vnitřního prostoru, ale i když jsou ve velké míře použita pásová okna a velkoryse prosklené plochy, je zde všude jasně oddělen prostor pro bydlení a zahrada. Jsou zde však v hojné míře použity volné prostory – především terasy a balkóny. Ukazuje se, že ani za 60 let užívání domů nebylo změněno toto oddělení bydlení od zahrady u žádného z domů.
Celá výstavba osady byla financována přímo stavebníky, což nebylo při jiných obdobných výstavbách zvykem. To vedlo k více individualizovaným návrhům jednotlivých domů. Všichni stavitelé pocházeli z okruhu Svazu československého díla – byly zastoupeny téměř všechny umělecké žánry – malířství Cyrilem Boudou, architektura Pavlem Janákem, grafika a design Ladislavem Sutnarem. Mezi staviteli byli i ministerští radové, řemeslníci, historici umění, spisovatelé, překladatelé, nakladatelé, skladatelé, sociologové, historici, univerzitní profesoři i lékaři. Komunistický režim prezentoval osadu Baba jako buržoazní intelektuální experiment Masarykovy republiky.
Tabulka jednotlivých domů[8][9]
Č. | ČP | Ulice | Fotografie | Jméno domu | Stavebník/ci | Povolání stavebníka/ů | Architekt/i | Postaveno v letech | V mapě |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 1705 | Na ostrohu 60 Průhledová 10 |
Dům Munk | František Munk a Naďa Munková | národohospodář a politolog, 1924 – 1926 generální tajemník Mezinárodní federace studentů, ředitel zahraničního odboru Pražských vzorkových veletrhů a šéfredaktorka časopisu Žena a domov) | Josef Fuchs a Otakar Fischel | 1931–1932 | 50°6′54,49″ s. š., 14°23′4,78″ v. d. | |
2 | 1706 | Na ostrohu 58 | Dům Peřina | Břetislav Peřina a Marie Peřinová | pojistný matematik | František Kerhart | 1932–1933 | 50°6′54,95″ s. š., 14°23′5,91″ v. d. | |
3 | 1707 | Na ostrohu 56 | Dům Řezáč | Václav Řezáč | spisovatel, pracovník Ústředního statistického úřadu | Vojtěch Kerhart | 1932 | 50°6′55,38″ s. š., 14°23′7,01″ v. d. | |
4 | 1708 | Na ostrohu 54 | Dům Zaorálek | Hugo Zaorálek | sekční šéf Ministerstva školství | Ladislav Žák | 1932 | 50°6′55,67″ s. š., 14°23′8,04″ v. d. | |
5 | 1709 | Na ostrohu 52 | Trojdům Vaváček | Gustav Vaváček a Karla Vaváčková | zaměstnanec Ústředního celního úřadu | Oldřich Starý | 1932–1933 | 50°6′56,04″ s. š., 14°23′9,09″ v. d. | |
6 | 1710 | Na ostrohu 50 | Dům Lisý | Emanuel Lisý a Marie Lisá | redaktor Československého rozhlasu | Antonín Heythum a Evžen Linhart | 1932 | 50°6′56,4″ s. š., 14°23′10,14″ v. d. | |
7 | 1711 | Na ostrohu 48 | Dům Joska | František Joska | restaurátor, majitel dekoratérské firmy | Jaroslav Fišer a Karel Fišer | 50°6′56,71″ s. š., 14°23′11,22″ v. d. | ||
8 | 1712 | Na ostrohu 46 Jarní 7 |
Dům Bouda | Cyril Bouda | grafik, malíř a ilustrátor | Oldřich Starý | 1931–1932 | 50°6′57,04″ s. š., 14°23′12,15″ v. d. | |
9 | 1791 | Na ostrohu 41 Jarní 5 |
Dům Košťál | Jan Košťál a Anna Košťálová | profesor strojního inženýrství na ČVUT, rektor ČVUT | František Kerhart | 1933–1934 | 50°6′56,22″ s. š., 14°23′13,62″ v. d. | |
10 | 1797 | Na ostrohu 43 | Dům Dovolil | Karel Dovolil | vodohospodářský inženýr | Pavel Janák | 1932 | 50°6′55,78″ s. š., 14°23′12,22″ v. d. | |
11 | 1796 | Na ostrohu 45 | Dům Jiroušek | Josef Jiroušek a Anna Jiroušková | vysoký úředník ministerstva obrany | František Kerhart | 1933–1934 | 50°6′55,3″ s. š., 14°23′10,76″ v. d. | |
12 | 1795 | Na ostrohu 47 | Dům Letošník | Václav Letošník a Božena Letošníková | politik, sociolog, vedoucí archivu Ministerstva vnitra | František Kavalír | 1932 | 50°6′54,78″ s. š., 14°23′9,44″ v. d. | |
13 | 1794 | Na ostrohu 49 Na Babě 10 |
Vila Suk | Václav Suk a Antonie Suková | stavební podnikatel | Hana Kučerová-Záveská | 1932 | 50°6′54,46″ s. š., 14°23′8,36″ v. d. | |
14 | 1793 | Na ostrohu 51 | Dům Čeněk | Bohumil Čeněk | hudební pedagog | Ladislav Žák | 1932–1933 | 50°6′53,79″ s. š., 14°23′6,93″ v. d. | |
15 | 1792 | Na ostrohu 53 Průhledová 8 |
Dům Zadák | Jan Zadák | majitel továrny na střešní fólie | František Zelenka | 1934 | 50°6′53,26″ s. š., 14°23′5,63″ v. d. | |
16 | 1804 | Na Babě 14 Průhledová 6 |
Dům Lužná | Miloslava Lužná | manželka diplomata | Zdeněk Blažek a Otakar Fischel | 1933 | 50°6′52,37″ s. š., 14°23′5,76″ v. d. | |
17 | 1803 | Na Babě 12 | Dům Poláček | Václav Poláček a Marie Poláčková | ředitel Salonu Topič, nakladatel | Jan E. Koula | 1932 | 50°6′53″ s. š., 14°23′7,29″ v. d. | |
18 | 1801 | Na Babě 8 | Dům Moravec | Moravec | ředitel | Vojtěch Kerhart | 1933–1934 | 50°6′54,51″ s. š., 14°23′10,67″ v. d. | |
19 | 1800 | Na Babě 6 | Dům Linda | Václav Linda a Pavla Lindová | ředitel gymnázia | Pavel Janák | 1933–1934 | 50°6′54,92″ s. š., 14°23′11,98″ v. d. | |
20 | 1799 | Na Babě 4 | Dům Bautz | Ludvík Bautz | ředitel tiskárny | František Kerhart | 1933 | 50°6′55,3″ s. š., 14°23′13,13″ v. d. | |
20a | 1798 | Na Babě 2 Jarní 3 |
Vila Glücklich | Julius Glücklich | historik, profesor Masarykovy univerzity | Josef Gočár | 1934 | 50°6′55,87″ s. š., 14°23′14,73″ v. d. | |
21 | 1783 | Na Babě 1 Jarní 1 Nad Paťankou 14 |
Vila Mojžíš-Lom | Stanislav Mojžíš-Lom | ředitel Národního Divadla, právník na ministerstvu školství | Josef Gočár | 1936–1936 | 50°6′55,2″ s. š., 14°23′15,8″ v. d. | |
22 | 1782 | Na Babě 3 | Dům Herain | Karel Herain | ředitel Uměleckoprůmyslového muzea | Ladislav Žák | 1931–1932 | 50°6′55,03″ s. š., 14°23′14,84″ v. d. | |
23 | 1781 | Na Babě 5 | Dům Balling | Karel Balling | skladatel písní a ředitel Ochranného sdružení autorského | Hana Kučerová-Záveská | 1931–1933 | 50°6′54,44″ s. š., 14°23′13,16″ v. d. | |
24 | 1780 | Na Babě 7 | Dům Heřman | František Heřman | důstojník Čs. armády | Oldřich Starý | 1931–1933 | 50°6′53,88″ s. š., 14°23′11,79″ v. d. | |
25 | 1779 | Na Babě 9 | Dům Palička | Jiří Palička a Emílie Paličková | stavební podnikatel a textilní výtvarnice | Mart Stam a Jiří Palička | 1931–1932 | 50°6′53,47″ s. š., 14°23′10,86″ v. d. | |
26 | Dům s malířským ateliérem | S ohledem na archeologické nálezy v místě bylo upuštěno od stavby a parcela zůstala dodnes prázdná | František Kerhart | nerealizováno | |||||
27 | 1777 | Na Babě 11 | Dům Špíšek | Ferdinand Špíšek | sekční šéf Ministerstva školství, vydavatel časopisu Le Petit Journal de Paris | Ladislav Machoň | 1933 | 50°6′52,29″ s. š., 14°23′8,78″ v. d. | |
28 | 1776 | Na Babě 13 Průhledová 4 |
Dům Uhlíř | Antonín Uhlíř | sociolog a politik, poslanec za stranu nár. soc. | František Kavalír | 1932 | 50°6′51,59″ s. š., 14°23′7,01″ v. d. | |
29 | 1790 | Průhledová 2 Nad Paťankou 28 |
Dům Sutnar | Ladislav Sutnar | grafik, designér, výstavní architekt, malíř | Oldřich Starý | 1931–1932 | 50°6′50,6″ s. š., 14°23′7,17″ v. d. | |
30 | 1789 | Nad Paťankou 24 | Dům Bělehrádek | Jan Bělehrádek | děkan lékařské fakulty UK | František Kerhart | 1935–1936 | 50°6′51,34″ s. š., 14°23′8,62″ v. d. | |
31 | 1788 | Nad Paťankou 22 | Dům Kytlica | Karel Kytlica | vrchní rada na ministerstvu školství | Josef Gočár | 1932–1933 | 50°6′52,61″ s. š., 14°23′10,59″ v. d. | |
32 | 1786 | Nad Paťankou 18 | Dům Maule | Václav Maule | vrchní rada na ministerstvu školství a osvěty, odpovědný za Slovensko | Josef Gočár | 1931–1932 | 50°6′53,63″ s. š., 14°23′12,92″ v. d. | |
33 | 1785 | Nad Paťankou 16 | Dům Janák | Pavel Janák | architekt | Pavel Janák | 1931–1932 | 50°6′54,19″ s. š., 14°23′14,7″ v. d. |
Z celkového souboru 33 domů jsou nejzajímavější následující:[7]
Kolonie je jednou ze šesti Kolonií moderní architektury Werkbundu, které vznikly v Evropě mezi lety 1927 a 1932. Dalšími koloniemi jsou Kolonie Nový dům v Brně, Weissenhof ve Stuttgartu, Werkbundsiedlung ve Vídni, osada WUWA ve Vratislavi a osada Neubühl v Curychu.[11] Soubor těchto šesti osad byl v roce 2019 zařazen k Evropskému dědictví.[12]