| Norman Mailer | |
|---|---|
.jpg) Norman Mailer | |
| Rodné jméno | Norman Kingsley Mailer |
| Narození | 31. ledna 1923 Long Branch, New Jersey, Spojené státy americké |
| Úmrtí | 10. listopadu 2007 (ve věku 84 let) New York, Spojené státy americké |
| Příčina úmrtí | selhání ledvin |
| Místo pohřbení | Provincetown Cemetery |
| Povolání | spisovatel, novinář, scenárista |
| Národnost | Americká |
| Etnikum | Židé |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Alma mater | Harvard University |
| Období | 1948-2007 |
| Žánr | drama, báseň, román, reportáž |
| Významná díla | Nazí a mrtví, Proč jsme ve Vietnamu?, Armády noci, Katova píseň |
| Ocenění | 2x Pulitzerova cena, Národní knižní cena |
| Manžel(ka) | Beatrice Silverman, Adele Morales, Jeanne Campbell, Beverley Bentley, Carol Stevens, Norris Mailer |
| Děti | Stephen Mailer John Buffalo Mailer Kate Mailer Michael Mailer Danielle Mailer Elizabeth Anne Mailer Maggie Alexandra Mailer Susan Mailer |
| Rodiče | Issac Barnett Mailer a Fanny Schneider |
| Vlivy | George Eliot James T. (James Thomas) Farrell Henry James Henry Miller William Seward Burroughs … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Norman Kingsley Mailer (31. ledna 1923, Long Branch, New Jersey – 10. listopadu 2007, New York[1]) byl americký spisovatel, novinář, esejista, dramatik, aktivista, filmař.
Patří mezi nejznámější a nejrespektovanější americké spisovatele druhé poloviny 20. století. Zabýval se společensko-politickými problémy a vztahem Ameriky k ostatnímu světu. Psal o sexu a násilí, konfliktech a politice, lásce a válce. Kromě beletrie se prosadil i jako autor publicistických textů, rozsáhlých knižních reportáží a biografií. Svou úspěšnou románovou prvotinu Nazí a mrtví uveřejnil jako pětadvacetiletý v roce 1948. Pullitzerovu cenu mu přinesly romány Armády noci (1968) a Katova píseň (1979). Svými reportážemi a reportážními romány se zařadil k tzv. novému žurnalismu. Norman Mailer bývá označován za svědomí Ameriky. Věčně provokující autor proslul nejen svými literárními díly, ale také výstředním chováním.
Narodil se jako prvorozený syn v židovské rodině ve městě Long Branch ve státě New Jersey. Otec byl původem litevský židovský přistěhovalec z Jižní Afriky a pracoval jako účetní, matka provozovala úklidovou a pečovatelskou agenturu. Vyrůstal v Brooklynu, kde vystudoval střední školu a v roce 1939 nastoupil na Harvardovu univerzitu. Studoval letecké inženýrství, ale současně absolvoval kursy tvůrčího psaní.[2] Pod vlivem knih Jamese T. Farrella Studs Lonigan, Johna Steinbecka Hrozny hněvu a USA od Johna Dos Passose se stále více zajímal o literaturu.[3] Svou první povídku Největší věc na světě publikoval ve věku 18 let a v roce 1941 vyhrál univerzitní soutěž časopisu Story.[4][5] Po promoci v roce 1943 se Mailer v lednu 1944 oženil se svou první ženou Beatrice "Bea" Silvermanovou, těsně předtím, než byl odveden do americké armády. Válku prožil na Filipínách a po kapitulaci Japonska byl poslán do Japonska jako příslušník okupační armády. Mailer psal téměř denně své manželce a těchto přibližně 400 dopisů se stalo základem knihy Nazí a mrtví.[6]
V letech 1947–1948 studoval francouzštinu a kulturní vědy na Sorbonně v Paříži. Do USA se vrátil krátce po vydání svého prvního románu Nazí a mrtví (The Naked and the Dead), který se stal světovým bestsellerem a z Mailera udělal významnou postavu americké i mezinárodní literární scény. Jeho další dva romány, Barbary Shore (Pobřeží barbarů, 1951) a Deer Park (Obora, 1955), měly nepříznivé hodnocení. V reakci na to se Mailer více zaměřil na žurnalistiku a literaturu faktu. V roce 1955 spoluzaložil newyorský týdeník The Village Voice, ve kterém publikoval sloupky věnující se problémům současné americké společnosti. Stále více se věnoval publicistice, byl spojený s takzvanou novou žurnalistikou, která v reportážích zohledňovala autorovy názory a kombinovala publicistiku s beletrií. Psal eseje, povídky a komentáře, přičemž se stával veřejnou osobností. V roce 1957 publikoval esej Bílý černoch (The White Negro), která vyvolala mnohé rozporné reakce přetrvávající do dnešních dnů. Už v době vydání esej kritizoval černošský spisovatel a autorův blízký přítel James Baldwin, podle nějž Mailer zbytečně posílil stereotyp o černoších jako lidech projevujících se spíš tělesně než intelektuálně.[7]
Šedesátá léta lze pokládat za Mailerovy nejšťastnější, nejbouřlivější a nejproduktivnější roky. V letech 1962 až 1972 vydal 17 knih, včetně pěti knih nominovaných na Národní knižní cenu ve čtyřech různých kategoriích.[8] První Pulitzerovu cenu dostal za reportáž Armády noci (The Armies of the Night) o protiválečném protestním pochodu na Pentagon z roku 1967, který zažil na vlastní kůži včetně policejního násilí a pobytu ve vězení.[3] Jako novinář často kritizoval americkou politiku, pokrýval volební sjezdy republikánů i demokratů, byl odpůrcem americké vojenské účasti ve Vietnamu a Iráku nebo zásahu NATO v Jugoslávii koncem 90. let. Patřil k prvním zastáncům graffiti. Publikoval texty o Johnu F. Kennedym (Superman přichází do supermarketu, 1960), biografie Marilyn Monroe (Marylin, 1973) nebo Lee Harvey Oswalda (Americké tajemství, 1995), věnoval se americkému přistání na Měsíci nebo osudům malíře Pabla Picassa.[7]
V roce 1965 napsal svůj další román An American Dream (Americký sen) o profesorovi existenciální psychologie, který zabije svou ženu. Román vyvolal literární skandál a potvrdil postavení Mailera jako enfant terrible americké literatury. Svého posledního velkého literárního triumfu Mailer dosáhl s vydáním faktografického románu o vrahovi Gary Gilmorovi a jeho popravě s názvem The Executioner's Song (Katova píseň) v roce 1979. V sedmdesátých letech vyvolal zájem veřejnosti svou účastí v případu Jacka Abbotta, zločince, který strávil většinu svého dospělého života za mřížemi poté, co byl odsouzen za ozbrojenou loupež a zabití muže ve vězení. Několik let si s ním dopisoval a v roce 1981 mu pomohl publikovat sbírku dopisů. Přispěl k jeho podmínečnému propuštění, avšak krátce na to Abbot v hádce zabil číšníka v restauraci.[3] Jeho pozdější romány, včetně Harlot's Ghost (Duch děvky, 1991), The Gospel According to the Son (Evangelium podle Syna, 1997) nebo poslední The Castle in the Forest (Zámek v lese aneb Hitlerův přízrak, 2007) získaly protichůdné recenze.[3]
Zajímala ho kinematografie a od konce šedesátých let se věnoval rovněž spolupráci s filmem. Několik snímků natočil (Divokých 90-Wild 90, Mimo zákon-Beyond the Law, Maidstone), napsal scénář podle Shakespearova dramatu Král Lear a ztvárnil epizodní roli v Ragtimu režiséra Miloše Formana.[7][9] V roce 1984 napsal podle svého románu Tough Guys Don't Dance (Ostří hoši netančí) scénář k filmu, který sám režíroval. V dokumentu When We Were Kings (režie: Leon Gast; 1997 Oscar za nejlepší dokument) spolukomentoval historický boxerský zápas mezi mistrem světa George Foremanem a bývalým šampionem Muhammadem Alim, který se konal 30. října 1974 v Kinshase.[10] Norman Mailer o tom také napsal knihu The Fight (Boj, 1975).[11] V roce 2005 Mailer hostoval v seriálu Gilmorova děvčata v roli spisovatele, který poskytuje interview. Podílel se na zfilmování několika svých knih – film Katova píseň získal nominaci na cenu Emmy, Nazí a mrtví, Americký sen.[2]
Byl široce známý jako piják a rváč, sukničkář, politický aktivista, sociální kritik, host talk show, sebepropagátor a symbol mužského šovinismu. Spisovatel nekompromisně prosazoval své názory a několikrát se popral na veřejnosti. V sedmdesátých letech dvakrát napadl spisovatele Gore Vidala, kterého nesnášel kvůli rozdílným názorům na americké ženské hnutí a práva žen.[3] V roce 1970, když Mailer režíroval film Maidstone, herec Rip Torn na něj zaútočil kladivem. V boji, který trval několik minut a byl zachycen na film, Mailer ukousl Tornovi část ucha.[3]
Roku 1960 v opilosti vážně zranil kapesním nožem svou druhou manželku Adele Moralesovou. Život jí zachránili doktoři, Mailer byl v nemocnici zatčen a vyvázl s podmínkou. Strávil dva týdny na psychiatrické jednotce nemocnice Bellevue v New Yorku.[3] Bylo to v období, kdy oznámil svůj záměr kandidovat v roce 1961 ve volbách na starostu New Yorku. Moralesová se s ním v roce 1962 rozvedla. Mailer postupně vystřídal šest manželek, měl devět dětí (5 dcer a 4 syny).[7] [12]I přes své úspěchy byl často ve finanční tísni kvůli svým sňatkům a platbám výživného na děti.
Norman Mailer zemřel na selhání ledvin roku 2007 ve věku 84 let, poslední dobou trpěl ztrátou sluchu i zraku.[7][2] Je pohřben na hřbitově v Provincetownu, Massachusetts.
Ve svých románech a reportážích se pokusil kriticky popsat problémy Spojených států.
Čestný kříž Za vědu a umění I. třídy (2002, Rakousko)[16]
rytíř Řádu čestné legie (Francie)
komandér Řádu umění a literatury (2006, Francie)V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norman Mailer na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Norman Mailer na Wikimedia Commons 
Osoba Norman Mailer ve Wikicitátech