Význam

Prof. Edvard Lotko^[1] vymezuje neologismus jako „nevžitý, neustálený tvar, nové slovo, popř. jeho nové užití nebo jiná nová jednotka v jazyce vzniklá, resp. vznikající, popř. do něj převzatá odjinud z potřeby pojmenovat něco nového (např. grant, folkař), z důvodu strukturních (např. parník: paroloď) apod., novotvar“. Například výraz „neologismus“ pochází z 18. století^[2] a po určitou dobu byl tedy také neologismem.

Neologismy jsou relativně nová slova, která většina mluvčích ještě nepokládá za součást běžné slovní zásoby, případně jim nerozumí a pociťuje je jako nová. Tento příznak novosti mohou časem ztratit, pokud se běžně používají a jejich význam je znám většině mluvčích. Stávají se neutrální a platnou součástí lexikálního systému (např. vzduch, sjetina, zviditelnit). Proces začleňování nových slov může být různě rychlý; některá nová slova v jazyce nezakotví vůbec a zaniknou.

Geneze neologismů

Neologismy vznikají zejména jako:

česká slova s novým významem (například ještěrka jako vozidlo, bublinky pro kontextové nápovědy nebo šampaňské, šmejdi jako pochybní prodavači)
nově vytvořená a původně česká slova (počítač, údržbář, parník)
kalky, to jest česká slova, vytvořená podle cizojazyčných vzorů (před-stava z něm. Vor-stellung)
hybridní či složená slova (dianápoj, minisukně, biopotraviny)
cizí slova počeštěná foneticky (banka, skener, gastarbajtr, nýmand, supervizor, lídr, mítink, overal, trenčkot, bodyček, šejkr)
slova s cizojazyčným základem ale českou konstrukcí (foťák, pajpa, oficír)
slova převzatá z cizích jazyků bez počeštění (folk, metal)
blending a kufříková slova
slova vzniklá ze zkratek a zkrácenin (ajťák, eseróčko, óesvéčko, píárko, socdemáci, valmez)

Rozlišení neologismů

Neologismy můžeme také rozlišit na perspektivní, to jest ty, které se mohou stát součástí neutrální slovní zásoby, a neperspektivní, které tuto vlastnost nemají. Například některé básnické neologismy si ani nečiní nárok, aby se staly součástí každodenní slovní zásoby.

Aby bylo nové slovo perspektivní, musí splnit tyto podmínky:

musí odpovídat požadavkům jazykového systému,
není účelově vytvořené pro jednorázové použití,
předpoklady pro kolektivní užívání (stručné, výstižné, vtipné, …).

Mezi neperspektivní neologismy patří:

Nepřijaté náhrady za jiná slova, např. samohyb, siloun, silec (místo automobil), rozvid, rozjev (místo televize), spočet (místo faktura).
Okazionalismy čili příležitostná a nahodilá slova, mnohdy vytvořená politiky, novináři a také běžnými uživateli jazyka v rámci neutrální komunikace
- ad hoc výrazy, často vytvářené v publicistice pro účely daného článku či příspěvku (odbenešit, husákovština, klauzofobie),
- lingvistické případy memů (rychlostudent),
- pojmenování módní, která se náhle rozšíří pro nějaký aktuální jev a po čase zaniknou (tunelovat, kupónovka),
Autorská slova příležitostné povahy, vytvořená pro potřeby konkrétního díla (například Hrabalovi pábitelé).
Etapová pojmenování, která souvisejí s označením nového předmětu, jevu a mohou dosáhnout v běžném jazyce vysoké frekvence užívání, ale po určité době zcela vymizí (například nové látky dederon, tesil).

Příčiny vzniku neologismů

Příčiny vzniku neologismů můžeme rozlišit na:

mimojazykové, jako je potřeba označit nové skutečnosti, vyjádřit generační rozdíly, případně také v autorově snaze být zajímavý (například frikulín, borka);
vnitrojazykové, jako je snaha odstranit varianty, polysémii, homonymii a také potřeba významové a stylové diferenciace (například donut pro anuloidní koblihy).

Typy neologismů podle původu

Mezi neologismy cizího původu patří:

Slova a slovní spojení citátová: jednotky přenesené do jiného jazyka a užívané v něm v jistém sociálním, profesním a kulturním okruhu. Zachovávají si původní pravopis, zčásti i výslovnost a odlišují se od domácího morfologického systému. Např. computer: kompjútr, show: šou, leader: lídr

Slova a slovní spojení přejatá dělíme ještě na dva druhy:
- ještě pociťovaná jako cizí: označují méně běžné skutečnosti a mívají rozkolísaný pravopis. Např. marketing vs. marketink, brífink vs. briefing, buggy vs. bugina, cola vs. kola.
- spojení zcela vžitá: jsou to slova přejatá už v dávné minulosti a zcela zdomácnělá. Např. pohan (lat.), kostel (lat.), sobota (hebrej.). Nyní patří do centra slovní zásoby.

Kalky čili slova a spojení vytvořená podle cizích vzorů:
- Slovotvorné vznikají překladem slovotvorných částí cizích slov, například anglických, německých, francouzských, řeckých a latinských. Např. s-vědomí (con-scientia, Ge-wissen), po-jem (con-ceptus, Be-griff).
- Frazeologické: složené vazby slovesné, synonymní s jednoslovnými slovesy. Např. udělat, učinit pokus, pokrok (Versuch, Fortschriftt machen), běžný účet (conto corrente).
- Hybridní slova: například věd-átor z věd(ec) a (kur)átor nebo nadace z nad(ání) a (fund)ace.

Přejaté významy, sémantické kalky. Kulturní vliv jiných jazyků přispět k vytvoření obdobné metafory, ze slov a lexémů s obdobnými základními významy. Např. české slovo proud dostalo význam „elektrického proudu“ podobně jako v angličtině, francouzštině, němčině. Zde jde zvláště o přejímání významů v případech mezijazykové homonymie. Pod vlivem ruštiny vzniklo např. české slovo pětiletka „pětiletý plán“ i „období pětiletého plánu“.

Typologie neologismů podle způsobu utvoření

Neologismy slovotvorné:
- Odvozování (derivace): alkoholizovat se, hydratace, bezodpadní, estébák, odbenešit, síťař, sjetina, zprávař.
- Skládání (kompozice): mikro-klima, mimo-tělní, samo-čisticí, velko-obchodní, web-master, covid-árium^[3]^[4].
- Zkracování (univerbizace): socdemák, umprum, voška.
- Zpětná derivace: hanušovice jako pivo.

Neologismy souslovné: z běžných slov se tvoří nová sousloví, například elektronické mýto, internetová peněženka.

Frazeologické neologismy se vyskytují zejména v oblasti publicistiky a v hovorovém jazyce. Vznikají zde zcela nové jednotky (dát něco do kupy, něco někomu hraje na nervy) nebo dochází k aktualizaci stávajících frazeologismů (např. kdo má málo, chce víc, kdo má hodně, chce ještě víc; vyčistit Špidlův chlév (srov. Augiášův chlév); vylít vaničku i s politikem – poslední dva jsou současně zcizovací prvky)

Sémantické neologismy znamenají přiřazení nového významu běžně užívaným slovům, například artikulovat ve významu cokoliv říct nebo ještěrka ve významu vozidlo.

Neologismům v češtině se dlouhodobě věnuje Olga Martincová (Nová slova v češtině – Slovník neologizmů, 1998; Nová slova v češtině 2 – Slovník neologizmů, 2004; Neologizmy v dnešní češtině, 2005).

Odkazy

Reference

↑ http://www.slaviste.cz/index.php?page=detail&id=191-lotko-edward-prof-phdr-csc
↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice: Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. S. 408.
↑ Aktualizace společného opatření ministra vnitra a státního tajemníka v Ministerstvu vnitra, č.j. MV-41063-48/SST-2020 [online]. Nezávislý odborový svaz Policie České republiky, 2020-09-19 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
↑ MINAŘÍKOVÁ, Kamila. Zdravotník z covidária: Nechceme lidi bez očkování odsuzovat, ale nadávají nám. deník.cz [online]. 2021-12-07 [cit. 2023-01-01]. Dostupné online.

Literatura

Čejka, M.: Česká lexikologie a lexikografie. Brno 1992.
Filiačová, S.: Blendy v elektronickém neologickém archivu Neomat. Jazykovědné aktuality, č. 3-4, 2016. [1]
Jílek, Viktor: Lexikologie a stylistika, Olomouc, 2005.
Kavka, M. - Škrabal, M.: Hacknutá čeština. Brno, 2018.
Kol. autorů: Příruční mluvnice češtiny, Nakladatelství Lidové noviny, Brno, 1995.
Lišková, M.: Tři německé databáze neologismů. Jazykovědné aktuality, 48, 2011, 96–104.[2]
Lišková, M.: Mediální obraz lexému neologismus v letech 2000–2011. Problemi na neologijata v slavjanskite ezici. Sofija, 2013, s. 11–20. [3]
Lišková, M.: Rubrika Slovo v Magazínu Pátek Lidových novin v roce 2017. Jazykovědné aktuality, č. 1-2, 2018. [4]
Lotko, E.: Slovník lingvistických termínů pro filology, UP v Olomouci, 2005.
Martincová, O. a kol: Nová slova v češtině: slovník neologismů 2, Praha, Academia, 2004.
Martincová, O a kol: Neologizmy v dnešní češtině. Praha, Academia, 2005.
Martincová, O.: NEOLOGISMUS. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017.[5]
Martincová, O.: NEOGRAFIE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017.[6]
Martincová, O.: OKAZIONALISMUS. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017.[7]
Sláma, J.: K (polo)automatické excerpci neologismů. Jazykovědné aktuality, č. 3-4, 2017.[8]