Mil Mi-38
Mi-38 na airshow MAKS v roce 2005.
Určení	střední víceúčelový vrtulník
Výrobce	Ruské vrtulníky Mil
Šéfkonstruktér	A. N. Ivanov
První let	22. prosinec 2003^[1]
Charakter	probíhají letecké testy
Výroba	plánována k roku 2013
Vyrobeno kusů	2 ks (k roku 2010)
Cena za kus	13 až 15 mil. USD
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mil Mi-38 (nebo též Euromil Mi-38 podle názvu mezinárodního konsorcia zastřešujícího společnosti Eurocopter Group, Mil a Kazan Helicopters) je víceúčelový vrtulník střední kategorie navržený konstrukční kanceláří Mil. Původně nesl označení Mi-8M a měl nahradit stárnoucí helikoptéry Mi-8 a Mi-17.^[2]^[3] Je plánováno jeho využití ve vojenském i civilním sektoru.

Vznik a vývoj

Vývoj Mi-38 inicioval Aeroflot, na základě jeho podkladů vydal ÚV KSSS 30. července 1981 příkaz k zahájení vývojových prací. První let prototypu (imatrikulace RA-38011) proběhl v Kazani 22. prosince 2003 s osádkou A. M. Klimov, V. N. Kutanin a I. I. Klevancev.^[1] V březnu 2004 se prototyp zapojil do plných letových testů.

Verze vrtulníku

Mi-38: Původní verze.
Mi-382: Varianta Mi-38 s ruskými motory Klimov VK-3000 (2 800 hp).
Mi-383: Plánovaná vojenská verze vylepšeného Mi-38, měla by ve výrobě nahradit vrtulníky Mi-171M.

Specifikace (Mi-38)

Technické údaje

Posádka: 1–2
Průměr hlavního rotoru: 21,2 m
Délka trupu:^{[pozn. 1]} 19,95 m
Výška:^{[pozn. 2]} 5,13 m
Prázdná hmotnost:^{[pozn. 3]} 8 300 kg
Maximální vzletová hmotnost: 15 600 kg
Pohonná jednotka: 2 × turbohřídelový motor Pratt & Whitney Canada PW127TS o výkonu 1 865 kW (2 500 hp)

Výkony

Maximální rychlost: 320 km/h
Cestovní rychlost: 285 km/h
Praktický dostup: 5 100 m
Dolet: 885 km

Odkazy

Poznámky

↑ Hodnota udává délku helikoptéry od přídě po nejzazší část ocasního nosníku (rotory nepočítaje).
↑ Hodnota udává výšku helikoptéry po rotorovou hlavu (není-li uvedeno jinak).
↑ Prázdná hmotnost udává hodnotu hmotnosti standardně vybavené helikoptéry bez paliva a posádky.

Reference

↑ ^a ^b Gethin, Howard. "EuroMil's Mi-38 collaboration makes first flight". Flight International, 6 January 2004. (anglicky)
↑ ZDOBINSKÝ, Michal. Vrtulníky. 1. vyd. Praha: Magnet-press, 1994. (Atlas vojenské techniky). ISBN 80-85847-13-2. Kapitola Mi-38, s. 158.
↑ Mi-38 helicopter production to begin in 2013, RIA Novosti, 2010-12-02 (anglicky)

Literatura

ZDOBINSKÝ, Michal. Vrtulníky. 1. vyd. Praha: Magnet-press, 1994. (Atlas vojenské techniky). ISBN 80-85847-13-2. Kapitola Mi-38, s. 158. (česky)
Piotr Butowski, Drugi Mi-38 gotowy do lotu, w budowie jest Mi-382, a w projekcie Mi-383, Lotnictwo, nr 11 (2010), s. 10-11, ISSN 1732-5323 (polsky)
FOJTÍK, Jakub. Mi-38 s otazníky. Letectví a kosmonautika. Duben 2010, čís. 4, s. 56–59. ISSN 0024-1156.

Související články

Vrtulníky podobného zaměření a koncepce

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mil Mi-38 na Wikimedia Commons
Mi-38, Valka.cz (česky)
Mi-38, RUSLET - Velká encyklopedie ruského a čínského letectví (česky)
Mi-38, Aviastar.org (anglicky)
Mi-38, Aerospace-technology.com (anglicky)

Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal} Vrtulníky konstrukční kanceláře Mil Vojenské vrtulníky,vrtulníky dvojího určení Mi-1 • Mi-2 • Mi-3 • Mi-4 • Mi-6 • Mi-8 • Mi-9 • Mi-10 • Mi-14 • Mi-17 • Mi-18 • Mi-19 • Mi-20 • Mi-22 • Mi-24 • Mi-25 • Mi-26 • Mi-27 • Mi-28 • Mi-32 • Mi-35 • Mi-36 • Mi-38 • Mi-40 • Mi-42 • Mi-44 • Mi-46 • Mi-52 • Mi-54 • Mi-58 • Mi-60 • Mi-171 • Mi-172 •Mi-234 • Mi-382 • Mi-383 Civilní vrtulníky Mi-34 Projekty Mil V-5 • Mil V-7 • Mil V-12 • Mil V-16 Konvertoplány Mi-30 Šéfkonstruktéři OKB Mil Michail Leonťjevič Mil • Marat Nikolajevič Tiščenko • Alexej Gavrilovič Samusenko Korporace Ruské vrtulníky

Portály: Letectví