Miercurea Ciuc (maďarsky Csíkszereda, německy Szeklerburg) je hlavní město rumunské župy Harghita, ležící v Sedmihradsku. Ve městě žije přibližně 34 tisíc[1] obyvatel.
Geografie
Miercurea Ciuc leží na východě župy, v údolí horního toku řeky Olt. Má nejchladnější klima z celé župy. Před rokem 1918 byla hlavním městem uherské župy Csík.
Současná župa byla ustanovena v roce 1968 a Miercurea Ciuc se stala jejím centrem, které tehdy bylo přebudováno ve stylu socialistického realismu. Město se mělo stát centrem Sékelské kultury. Patří k němu tři obce:
- Ciba (srbsky Чиба, maďarsky Csiba)
- Harghita-Băi (srbsky Харгита Бај, maďarsky Hargitafürdő)
- Źigodin-Băi (srbsky Жигодин Бај, maďarsky Zsögödfürdő)
V roce 2001 zde byla zřízena univerzita, využívá majestátní budovu někdejšího gymnázia Árona Mártona od architekta Ignáce Alpára. Je to první, ač soukromá, maďarskojazyčná univerzita v Rumunsku. Má fakulty i ve městech Kluž a St. Gheorgiu. Od jejího otevření počet studentů stále stoupá.
Město leží v nejchladnějších oblastech celého Rumunska, teploty tu dosahují i −30 °C, je proto vhodným místem pro zimní sporty.
Historie
První opevněné sídlo zde vytvořili Dákové v době Římské říše, nazývalo se Oppidum Mercurium nebo Sicolsburgum a jeho valy se dochovaly v místní části Źigodin-Băi. Středověká vesnice vznikla při mariánském kostele pravděpodobně již v 15. století, ale písemně se připomíná až v privilegiu z 1. srpna 1556, jímž královna vdova Isabela Jagellonská, matka sedmihradského knížete Jana Zikmunda Zapolského, osvobodila obyvatele vesnice od určitých daní. V roce 1661 osmanské vojsko, které vedl Ali Paša z Témešváru, zpustošilo celou oblast Ciuce. V letech 1650, 1655, 1677 a 1707 se v obci konala shromáždění starostů celé župy.
.JPG)
Rumunsko
multimediální obsah na Commons
