Vyhledání hvězdokupy je poněkud obtížnější, protože leží osamocená daleko od jasných hvězd. K jejímu nalezení je výhodné začít u sousední jasnější hvězdokupy Messier 10, od které M12 leží 3° severozápadně. Hvězdokupa je snadno viditelná i triedrem, ve kterém vypadá jako mléčná skvrna. Při použití dalekohledů o průměru 150 mm a větším se hvězdokupa začíná rozkládat na jednotlivé hvězdy a má tedy zrnitý vzhled. Dalekohled o průměru 200 až 250 mm ji ukáže ještě lépe.[14]
Poblíž se nachází další kulové hvězdokupy, například 3° jihovýchodně leží Messier 10 a 12° jihozápadně Messier 107.
Hvězdokupa je snadno pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země, protože leží velmi blízko nebeského rovníku. Je tedy jedno, z jaké zemské polokoule je sledována a o její výšce nad obzorem rozhoduje zejména deklinace místa pozorování, ať už je na severní nebo jižní polokouli.[15] Na severní polokouli je to objekt letní oblohy, zatímco na jižní polokouli je to výrazný objekt zimní oblohy. Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od května do září.
Historie pozorování
Hvězdokupu objevil Charles Messier 30. května 1764[8] a popsal ji jako mlhovinu bez hvězd. Až William Herschel v roce 1783 poznal, že M 12 je kulová hvězdokupa.[14][16]
M12 je málo zhuštěná kulová hvězdokupa 9. stupně podle Shapleyho–Sawyerové klasifikace.[1] Kdysi byla dokonce považována za velmi zhuštěnou otevřenou hvězdokupu (jako například M11).[8] Její nejjasnější hvězdy jsou 12. magnitudy a bylo v ní nalezeno 13 proměnných hvězd. Ke Slunci se blíží rychlostí 41 km/s.[13]
↑ abSEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6218 [online]. [cit. 2017-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abGOLDSBURY, Ryan; RICHTER, Harvey B.; ANDERSON, Jay, et al. The ACS Survey of Galactic Globular Clusters. X. New Determinations of Centers for 65 Clusters. S. 1830–1837. Astronomical Journal [online]. Prosinec 2010 [cit. 2017-08-25]. Roč. 140, s. 1830–1837. Dostupné online. DOI10.1088/0004-6256/140/6/1830. Bibcode2010AJ....140.1830G. (anglicky)
↑William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. In: The Astronomical Journal. 1996. DOI10.1086/118116. Dostupné online.
↑Sangmo Sohn, Ricardo P. Schiavon, Emanuele Dalessandro, Francesco R. Ferraro: Ultraviolet properties of Galactic globular clusters with GALEX. II. Integrated colors. In: The Astronomical Journal. 24. září 2012. DOI10.1088/0004-6256/144/5/126.
↑Lee Spitler, Duncan A Forbes: Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008. DOI10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
↑ abLaura Ferrarese, Maarten Baes, Patrick Cote, Roberto De Propris: G2C2 – I. Homogeneous photometry for Galactic globular clusters in SDSS passbands. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 16. listopadu 2013. DOI10.1093/MNRAS/STT2002.
↑SIMBAD Astronomical Database: Results for M 12 [online]. [cit. 2017-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-25]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
↑ abcHARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-07-25]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI10.1086/118116. Bibcode1996AJ....112.1487H. (anglicky)
↑ abcMANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)
↑Deklinace 2° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 88° od jižního nebeského pólu. Jižně od 88° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 88° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
↑Astronomia: NGC 6218, M12 [online]. [cit. 2017-08-25]. Dostupné online.