Mercedes-Benz Citaro (dřívější typové označení O 530) je městský plně nízkopodlažní autobus, vyráběný od roku 1997 společností Daimler Buses (do roku 2023 EvoBus), kterou vlastní koncern Daimler Truck AG. S více než 60 000 vyrobenými jednotkami se jedná o jeden z nejvyráběnějších městských autobusů světa.
Od roku 1997 se vyrábí v závodě v německém Mannheimu a francouzském Ligny-en-Barrois, od roku 2003 se pak některé části také vyrábějí v Holýšově na Plzeňsku. Některé komponenty byly dodávány z výrobního závodu v Turecku. Od roku 2023 se výroba vozů generace C2 s konvenčními spalovacími motory soustředí v závodě Ligny-en-Barrois, zatímco závod Mannheim se specializuje na výrobu vozů s bezemisními pohony (elektrobusy a vozy na palivové články) a na výzkum a vývoj.
V roce 2005 výrobce EvoBus začal s výrobou nové verze autobusu, která splňuje přísnější emisní limity, tj. Euro IV a Euro V. Kromě hlavní změny v oblasti adaptace na motory nové generace byl proveden facelift; poprvé od roku 1997 se tak změnila přední maska autobusu. Na podzim 2006 se pak přestala vyrábět starší verze. Novější modely LE a LE Ü byly vždy vyráběny již v novějším provedení. Nejnovější, kompletně přepracovaná verze Nového Citara C2 s motory EURO VI (zpočátku ještě i s motory emisní normy EEV) byla představena v roce 2011. Poslední modifikace vozu nese označení C2 Step III. Všechny varianty s menším z nabízených motorů OM936(h) jsou též nabízeny s mild hybridním pohonem.
Autobusy Citaro C2 pro městský provoz (2011 - dosud):
Autobusy Citaro C2 Ü pro příměstský provoz (2011 - dosud)
Autobusy Citaro pro městský provoz (2005-2012):
Autobusy Citaro pro příměstský provoz (2005-2012):
Vozidlo je vybaveno automatickou převodovkou s retardérem, nízkopodlažními vstupy u předních dvou dveří a čalouněnými sedačkami.
Autobusy Citaro jsou provozovány v řadě měst celého světa, ve velkém počtu jsou v provozu v Berlíně, v Římě, v Istanbulu (v počtu 430 ks), v Madridu, Tokiu, Pekingu, Brisbane, Al-Ajnu, Santiagu de Chile, Singapuru, nebo například na Reunionu.
V Česku byly vozy Citaro O 530 provozovány v České Lípě, Děčíně, Jindřichově Hradci, Kladně, Kolíně (od roku 2003), Kyjově, Liberci (ojeté vozy z německého Schwerinu), Mělníku, Mladé Boleslavi (na jejich pořízení přispěla Evropská unie), Mníšku pod Brdy (od 2004), Pelhřimově, Písku (od 2000), Praze (dopravci Veolia Transport Praha, Hotliner? a Martin Uher; od 2004), Teplicích (od 2004), Třebíči, Ústí nad Labem (od 2009) a Žďáru nad Sázavou[1] (od 2001). V letech 2006-2018 také jezdil jeden tento vůz v Břeclavi. Ve zmíněných provozech se však roku 2023 dožily pouze značně opotřebené vozy v Děčíně (vozy dodány jako nové), Mladé Boleslavi (vozy též dodány jako nové) a Liberci (vozy původem z Ingolstadtu a Frankfurtu nad Mohanem).
Generace C2 v Čechách prozatím významných prodejních úspěchů nedosáhla. Předváděcí vůz z roku 2012 byl zastoupením EvoBus nejdříve prodán dopravci ze skupiny ICOM transport, který vůz provozoval nejprve na MHD v Jindřichově Hradci, následně na linkách MHD v Třebíči, aby nakonec byl v roce 2022 jako značně opotřebený odprodán do zahraničí. K vidění tak bylo v ČR pouze několik kusů použitých vozů z Německa a Francie (MHD Jablonec nad Nisou), či 6 vozů v provedení LE mild hybrid v Jihomoravském kraji. Čtyři desítky vozů provedení C2 LE MÜ provozoval od roku 2014 ČSAD Slaný v Ústeckém kraji, ale záhy byly tyto vozy odprodány do zahraničí. V polovině roku 2023 tedy zůstává v činné službě pouze 6 částečně nízkopodlažních vozů v IDS JMK.
Velkou ofenzivu modelové řady Citaro do České republiky ohlásil dopravce ČSAD Benešov, který by od konce roku 2024 měl nasadit do provozu článkové vozy C2 GÜ v oblasti Mníšecka v nově získané provozní oblasti Pražské integrované dopravy.
Významnou zemí, kde je v provozu velký počet autobusů Citaro, je Německo. Kromě Berlína, který byl již zmíněn, se lze setkat s Citary i ve většině menších měst po celé zemi, jako je například i Pasov.
Němečtí dopravci Üstra z Hannoveru a LVB z Lipska provozovali rovněž Citara, avšak se zcela jinou vozovou skříní. Jedná se o vozy, které navrhl James Irvine na světovou výstavu Expo 2000 v Hannoveru (skříň pro tato vozidla nebyla vyrobena v EvoBusu, ale v několika společnostech, jako je například Hess ze Švýcarska). Lipská vozidla byla právě tam po dobu výstavy zapůjčena, poté se však okamžitě vrátila do služby v domovském městě.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mercedes-Benz Citaro na Wikimedia Commons