Martin Stranka | |
---|---|
![]() | |
Narození | 13. dubna 1984 (40 let) Most ![]() |
Povolání | fotograf |
Webová stránka | www |
Citát „Buď sám sebou, milovaný jen někým a nepochopen všemi ostatními.“ | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martin Stranka (* 13. dubna 1984 Most) je český fotograf. Ve své tvorbě se zabývá výtvarnou fotografií, ale věnuje se také tvorbě portrétní a komerční. Pracuje s výtvarnou fotografií a častokrát i technikou koláže, kterou posouvá fotografii za hranice jejího tradičního vnímání.[1] Minimalistickým pojetím scény zdůrazňuje člověka jako jedince a jeho vnitřní dialog vedený sám se sebou. Autor také reaguje na konzumní tvář života a otisk lidské existence. Toto téma lidského bytí staví do kontrastu s motivy přírody a tak obrací pozornost k vzájemnému působení těchto dvou světů.[2]
Narodil se v pátek 13. dubna 1984 v Mostě v České republice, kde žil s rodiči a starší sestrou do svých tří let. Poté se s celou rodinou přestěhoval do Litoměřic, kde absolvoval základní školu a gymnázium Josefa Jungmanna. Vysokou školu ekonomického směru již dostudoval v Praze, kam se pak i nastálo přestěhoval a kde působí dodnes.
Umění však nikdy nestudoval. K fotografii se dostal cestou terapie po ztrátě blízkého člověka roku 2007, kdy s cílem znovunabytí životní rovnováhy, sáhl po fotoaparátu a začal se věnovat fotografii ve volném čase.[3] Po studiu vysoké školy ekonomického směru působil na pozici manažera lidských zdrojů ve společnosti v Praze a nadále se věnoval fotografii, která se stala jeho vášní; v prosinci 2010 i jeho profesí, kdy přijal zakázku od knižních nakladatelství Sterling Publishing a HarperCollins Publisher v New Yorku.
Za svou kariéru posbíral přes 90 mezinárodních ocenění v oblasti fotografie. Mezi ty nejcennější patří titul z mezinárodní soutěže Sony World Photography Awards,[4] který obdržel v roce 2018 a obhájil v roce 2019.[5] Dále se jedná o ocenění Professional Photographer of the Year, Emerging Talent Award v soutěži Nikon International Photo Contest, Prix de la Photographie Paris. A jedenáctkrát za sebou je držitelem čestného uznání ze soutěže International Photo Awards.[6][7]
Jeho práce jsou vystavovány po celém světě. Například v Los Angeles, Miami, Orlandu, Londýně, Paříži, Praze,[8] Šanghaji, v galeriích, jako jsou Getty Images Gallery, Saatchi Gallery, Somerset House a mnoho dalších. Díla Martina Stranky jsou již dnes předmětem zájmu sběratelů umění[9] a jsou také k vidění na obalech knih několika světových vydavatelských domů, např. HarperCollins Publishers, Sterling Publishing a Penguin Random House. Dále spolupracuje s řadou dalších vydavatelských domů produkujících knihy a hudbu a přímo pak s mnoha umělci nejen z hudební branže. Publikoval dvě monografické knihy I AM, 10 Years a Dechem. Vytvořil také několik fotografických vizuálů pro Národní divadlo, Balet Národního divadla a Operu Národního divadla[10]. Roku 2017 se stal globálním ambasadorem značky EIZO.[11]
Martin Stranka vytváří fotografické scény,[12] ve kterých potírá hranici mezi skutečností a sněním. Svou práci častokrát připodobňuje k osobnímu deníku.[13] Prostřednictvím symboliky často odkazuje na kontrast civilizace a přírody.[14] Fotografii vnímá jako prostor, kde nachází čistou rovnováhu a klid. Svou první a doposud neuzavřenou sérii autorských děl pojmenoval I Found The Silence.
V úplných počátcích této sbírky figuroval fotograf sám před objektivem a inscenoval první autoportréty, vznikající převážně ve studiu. Dále se objektem jeho tvorby stávali jeho přátelé a blízcí. Autor čerpal z těchto intimních vazeb ve prospěch zachyceného snímku.
Zlom v jeho práci přišel v okamžiku, kdy opustil prostor studia a svou fotografickou scénu doplnil symbolikou lesních zvířat.[15] Vznikl tak autorův nejvystavovanější a nejžádanější soubor děl.
Od roku 2018 rozšiřuje svou činnost o projekt Portraits, ve kterém zachycuje umělecké portréty významných osobností nejen české scény. Portrétovanými osobnostmi jsou například herec a režisér Ondřej Sokol, dokumentaristka Helena Třeštíková, fotograf Robert Vano, výtvarnice Léna Brauner, fotograf Tomáš Třeštík či zpěvák Mikolas Josef.
O své tvůrčí práci přednáší v rámci škol, institucí a fotografických festivalů.
Londýnský aukční dům Christie's zařadil Strankovu oceněnou sérii Beautiful Accidents do své každoroční aukce "First Open: Post-War and Contemporary Art"[16]. Do dražby, která probíhala ve dnech 23.2 - 9.3. 2023 byl pod prodejním číslem 21893 zalistován celý soubor o osmi fotografiích v edici 15/15. Položka byla do aukce zařazena s vyvolávací cenou 8,000 GBP, odhad ceny byl stanoven v rozmezí 10,000 - 15,000 GBP a série osmi děl byla finálně vydražena pod Hammer Price 17,640 GBP.
International Photography Awards™ je sesterskou mezinárodní soutěží nadace Lucie Foundation, jejímž posláním je ctít mistry fotografie, objevovat a kultivovat vznikající talenty a podporovat ocenění fotografie po celém světě. Každoroční program Lucie Foundation je podporován z velké části prostřednictvím International Photography Awards, včetně události Lucie Awards konané v New Yorku v Carnegie Hall.
Martin Stranka se v říjnu 2022 v rámci vyhlášení cen 20. ročníku konání soutěže stal prvním českým výhercem International Photography Awards™. Se sérií Beautiful Accidents získal cenu v profesionální kategorii Special Photographer Of The Year.[17]
V prosinci 2021 Adam Bartas na Facebooku poukázal na vysokou míru podobnosti některých Strankových fotografií s tvorbou jiných autorů, mj. amerického fotografa Gregoryho Crewdsona nebo nizozemského fotografa Erwina Olafa. Některé Strankovy fotografie označil za „surový plagiát“, a pozastavil se přitom nad tím, že to dosud nekomentoval žádný publicista nebo kritik.[18] Martin Stranka se k věci vyjádřil na svém blogu, kde svůj přístup hájí mj. jako inspiraci danými autory, kterým chtěl svým dílem vzdát poctu.[19][20] V následné sérii článků byl Stranka předními kurátory, akademiky a galeristy označen za epigona známých prací, jehož soupis sporných ocenění svědčí spíše o svědomité sebepropagaci[21], jeho tvůrčí postupy byly označeny za krajně neetické[22] a v následné reportáži Událostí ČT byl kurátorem Galerie Rudolfinum Davidem Koreckým prohlášen za tvůrce okopírovaných motivů bez přidané hodnoty, jenž se dopouští klamání veřejnosti.[23]
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2022
2021
2019
2018
2017
2015
2012
2011
2010