Maschinengewehr 34 MG 34
Typ	univerzální kulomet
Místo původu	Německo
Historie služby
Ve službě	Německo a mnoho dalších
Používána	1936 - 1945
Války	druhá světová válka
Historie výroby
Výroba	1936-1945
Vyrobeno kusů	577 120
Základní údaje
Hmotnost	12,1 kg
Délka	1220 mm
Délka hlavně	627 mm
Typ náboje	7,92x57 mm Mauser
Ráže	7,92 mm
Princip střelby	krátký zákluz, rotační závorník
Kadence	900 ran/min[1]
Úsťová rychlost	755 m/s
Zásobování municí	bubnový zásobník na 50 nábojů nebo nábojový pás ve schránce po 250 nábojích
Hledí	otevřené

Maschinengewehr 34, zkráceně MG 34, byl německý kulomet hojně používaný za druhé světové války německým Wehrmachtem. Používán byl hlavně v první polovině války, později byl nahrazen vylepšeným typem MG 42.

Lehký kulomet MG 34 byl zaveden do výzbroje německé armády v roce 1934. Hromadná výroba se rozběhla ve zbrojovce Mauser dva roky poté. V době druhé světové války tento kulomet vyrábělo několik německých továren, rakouská firma Steyr a také Zbrojovka Brno. Výroba probíhala až do roku 1945. Jeho konstrukce využívala patentů Louise Stangeho. Zásobování municí probíhalo nábojovým pásem nebo z bubnového zásobníku.

MG 34 střílí z otevřeného závěru, Uzamčení závěru funguje na principu krátkého zákluzu hlavně s uzamčením pomocí rotačního závorníku. Pro rychlejší a spolehlivější funkci zbraně je hlaveň opatřena zesilovačem zpětného rázu, který zároveň plní funkci tlumiče zášlehu. Hlaveň zbraně bylo možné rychle vyměnit. Spoušť s dělenými jazýčky umožňovala střelbu jednotlivými ranami.

podle předpisu z roku 1938 byla obsluha zbraně v těžkém provedení tvořena šesti muži v sestavě:

• velitel kulometu (optický zaměřovač, schránka s náhradní hlavní, schránka s 250 náboji, pistole P.08, binokulární dalekohled, kompas, polní lopatka, úhloměr, sluneční brýle, velitelská brašna)
• první vojín - miřič (MG 34, sumka s nářadím, pistole P.08, polní lopatka)
• druhý vojín (lafeta kulometu, pistole P.08, polní lopatka)
• třetí vojín (2 schránky po 250 nábojích, schránka s náhradní hlavní, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, polní lopatka)
• čtvrtý vojín (2 schránky po 250 nábojích, schránka s náhradní hlavní, brašna s plničkou, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, ženijní kleště)
• pátý vojín (schránka s 250 náboji, nosič se dvěma bubnovými schránkami po 50 nábojích, lafetový adaptér vz.34 nebo další schránka s 250 náboji, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, ženijní sekera

Podle předpisu z roku 1938 byla obsluha zbraně v lehkém provedení tvořena čtyřmi muži v sestavě:

• první vojín - miřič (MG 34, sumka s nářadím, pistole P.08, polní lopatka, sluneční brýle
• druhý vojín (2 schránky po 250 nábojích, schránka s náhradní hlavní, řemen pro schránky MG 34, pistole P.08, polní lopatka, sluneční brýle
• třetí vojín (2 schránky po 250 nábojích, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, polní lopatka
• čtvrtý vojín (nosič se dvěma bubnovými schránkami po 50 nábojích, trojnožka vz.34, plnička, pistole P.08, polní lopatka

Se změnou taktiky byly v průběhu války počty mužů obsluhy postupně redukovány. Například v četě pěchoty z počátku roku 1941 byly v lehké verzi čtyři kulomety, přičemž kromě střelce tvořili tým už jen dva nosiči munice.

V lehkém provedení kromě dvojnožky umístitelné do přední nebo střední polohy náležela ke zbrani rovněž trojnožka k protiletadlové palbě.

V těžkém provedení byl kulomet umístěn na lafetě vz. 34 s nástavcem pro protiletadlovou palbu. K lafetě byla zbraň upevněna prostřednictvím čepů u spušťadla a objímkou u hledí. Střelbu bylo možno vést stiskem páky na rukojetích. Při střelbě byl zpětný ráz tlumen třemi pružinami. Na lafetu bylo možno umístit záměrný dalekohled M.G. Zieleinrichtung s trojnásobným přiblížením. Lafeta byla později upravena, aby ji bylo možno použít rovněž pro kulomet MG 42.

• ŘEHÁK, Daniel. Doplňky ke kulometu M.G. 34. Střelecký magazín. 2000, čís. 3, s. 42–43. ISSN 1211-4014. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maschinengewehr 34 na Wikimedia Commons