![]() | |
---|---|
![]() Obarvený snímek z transmisního elektronového mikroskopu zobrazující virus MERS (žlutě) přichycený k buňce | |
Baltimorova klasifikace virů | |
Skupina | IV (ssRNA viry s pozitivní polaritou) |
Vědecká klasifikace | |
Realm | Riboviria |
Říše | Orthornavirae |
Kmen | Pisuviricota |
Třída | Pisoniviricetes |
Řád | Nidovirales |
Podřád | Cornidovirineae |
Čeleď | Coronaviridae |
Podčeleď | Orthocoronavirinae |
Rod | Betacoronavirus |
Podrod | Sarbecovirus |
Druh | Middle East Respiratory Syndrome coronavirus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
MERS (odborně MERS-CoV – Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus) je jedna z forem koronaviru. Patří do rodu Betacoronavirus podobně jako příbuzný virus SARS. Jde o nemoc přenosnou na lidi ze zvířat (původcem je egyptský netopýr, ale zdrojem přenosu na člověka je velbloud) – tedy tzv. zoonózu – a také vzájemně mezi lidmi.
Virus MERS je znám od roku 2012. Způsobuje závažné onemocnění plic a ledvin. Oproti SARS má podstatně menší úmrtnost, ale větší smrtnost a šíří se výrazně pomaleji.[1] Blízkým virem je NeoCoV.[2]
Virus MERS byl poprvé zjištěn na podzim roku 2012 u osob, které přicestovaly z Arabského poloostrova (Saúdská Arábie, Katar); později se objevila i další ohniska (Jordánsko).[3] Byl nazván MERS-CoV (The Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus); před tím se předběžně označoval jako Novel coronavirus 2012 nebo hCoV-EMC (Human Coronavirus–Erasmus Medical Center).
Nákaza se významně rozšířila na jaře 2013, kdy počet obětí prudce vzrostl: do poloviny května se tímto virem nakazilo 30 osob,[4] do konce května pak 49 lidí, přičemž 27 zemřelo, z toho jeden Evropan.[5] V Česku nebyl v tomto roce zaznamenán žádný výskyt viru.
Další vlna nákazy se objevila na jaře 2014, kdy bylo nahlášeno první úmrtí i v Íránu.[6] Současně bylo oznámeno, že na nákazu koronavirem MERS zemřelo již 187 pacientů. Nedlouho poté Saúdská Arábie upřesnila, že původní údaje o počtu osob zemřelých na tento koronavirus byly podhodnocené, a že ve skutečnosti zemřelo 282 lidí (vědci již dříve kritizovali saúdské ministerstvo zdravotnictví za neochotu spolupracovat se speciálními laboratořemi ve světě).[7]
Do května 2015 se celosvětově virem infikovalo přes 1 250 lidí a zemřelo jich přes 450.[8]
V květnu 2015 se nákaza rozšířila do Jižní Koreje, kam byla přivlečená ze zemí Blízkého východu.[9] K 15. červnu bylo zaznamenáno přes 150 infikovaných a na nemoc zemřelo 19 osob.[1]
První případ podezření na MERS na Slovensku byl oznámen 13. června[10] a 16. června byl v pražské Nemocnici Na Bulovce hospitalizován první český pacient s podezřením na tuto nemoc.[1] Obě tato podezření se ale následně nepotvrdila.[11]
K lednu 2020 bylo hlášeno asi 2 500 případů MERS.[12] Zhruba 35 % z těch, kteří mají diagnostikovanou chorobu, na ni zemře.[13]
Nemoc je v počátečních fázích obtížně diagnostikovatelná, neboť začíná běžnými příznaky nachlazení a teplotami kolem 38 °C.[14] Pokračuje však závažným onemocněním plic podobně jako u příbuzného viru SARS; oproti němu však způsobuje i akutní selhání ledvin.[15]
Smrtnost je vysoká – dosahuje 34 %,[16] ale díky nediagnostikovaným případům může být menší. Proti nemoci zatím neexistuje žádný lék (antibiotika na viry nepůsobí a odpovídající specifická antivirotika nebyla ještě vyvinuta).[6]
Podle Světové zdravotnické organizace se virus MERS může přenášet přímým kontaktem mezi postiženými osobami.[17] V roce 2014 bylo potvrzeno, že se virus šíří na lidi z velbloudů.[18]