Lennart Nilsson
Lennart Nilsson (8. března 2014)
Lennart Nilsson (8. března 2014)
Narození24. srpna 1922
Strängnäs
Úmrtí28. ledna 2017 (ve věku 94 let)
Stockholm
Místo pohřbeníSeverní hřbitov (od 2017; 59°21′31″ s. š., 18°1′26″ v. d.)
Povolánífotograf, spisovatel a vědec
ZaměstnavatelKarolínský ústav (od 1970)
OceněníThe KTH Great Prize (1972)
medaile prince Evžena (1974)
Hasselblad Award (1980)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lennart Nilsson, 2009
Fotožurnalista Lennart Nilsson na letišti Bromma, Stockholm, 1946
Spisovatelka Sigge Stark se svými psy, Mannikhöjden, 1955
Sessorna på Haga, Birgitta, Christina (princezna), Desirée a Margaretha na Falsterbo, 1945

Lennart Nilsson (24. srpna 1922 Strängnäs28. ledna 2017[1]) byl švédský fotograf a vědec. Věnoval se fotografiím lidského embrya a dalších lékařských objektů považovaných za nefotografovatelné, obecněji řečeno se věnoval extrémní makrofotografii. Jako dvorní fotograf portrétoval švédskou královskou rodinu od roku 1940.[2] Byl také považován za průkopníka moderní fotožurnalistiky.

Životopis

Lennart Nilsson se narodil 24. srpna 1922 v Strängnäs ve Švédsku. Jeho otec a strýc byli oba fotografové. Jeho otec mu dal svůj první fotoaparát ve dvanácti letech. Když mu bylo asi patnáct, viděl dokument o Louisi Pasteurovi, který v něm vzbudil zájem o mikroskopii. Během několika málo let Nilsson mikroskop získal a dělal mikrofotografie hmyzu.

Ve svých dvaceti letech pak začal mít příležitost portrétovat mnoho slavných Švédů. Profesionální kariéru zahájil v polovině 40. let jako fotograf na volné noze, často pracoval pro nakladatelství Åhlen & Åkerlund ze Stockholmu. Jeden z jeho prvních úkolů se týkal osvobození Norska v roce 1945 během druhé světové války. Některé z jeho raných fotoesejí, obzvláště Porodní asistentky v Laponsku (1945), Lov polárního medvěda na Špicberkách (1947) a Rybáři na řece Kongo (1948), mu přinesly mezinárodní pozornost po zveřejnění v časopisech Life, Illustrated, Picture Post i jinde. Výběr ze svých fotografií publikoval v roce 1955 v knize Reportage. V roce 1954 ve své knize Profile publikoval sérii fotografií předních a významných osobností Švédska. V některých významných obrazových časopisech a v roce 1963 v knize Hallelujah byla publikována jeho velká fotografická esej o švédské Armádě spásy.[3]

V polovině 50. let 20. století Nilsson začal experimentovat s novými fotografickými technikami pro pořizování fotografií „z extrémní blízkosti“. Jeho překvapivé makrostudie v kombinaci s endoskopií se staly velkou senzací a byly publikovány v řadě knih a časopisech na celém světě. Počátkem 60. let 20. století začal používat speciálně upravené velmi tenké endoskopy (s průměrem jen 1 mm, s čočkami zachycujícími až obrazové pole s úhlem 170 stupňů a s velmi krátkou ohniskovou vzdáleností jen 1,5 mm), aby mohl fotografovat krevní řečiště a dutiny lidského těla.[3]

Mezinárodního věhlasu dosáhl v roce 1965, když jeho fotografie z počátku lidského života se objevila na obálce časopisu Life. Publikoval také magazínech Stern, Paris Match, The Sunday Times a jinde. Fotografie z připravované knihy A Child Is Born (1965) byly převzaty do vydání časopisu Life ze dne 30. dubna 1965 a během prvních 4 dnů po zveřejnění se prodalo osm miliónů kopií.[4] Některé z fotografií publikovaných v této knize bylo později zařazeno do obou programů Voyager. Kromě toho své fotografie publikoval v švédském fotožurnalistickém časopisu Se.

V roce 1969 začal používat rastrovací elektronový mikroskop, pořídil první obrázky viru HIV a v roce 2003 nafotografoval první obrázek viru SARS.

Kolem roku 1970 se stal členem personálu Karolinska Institutet a také tam pracoval.

Nilsson se také podílel na tvorbě dokumentárních filmů, včetně The Saga of Life (1982) nebo The Miracle of Life (1996).

Získal řadu ocenění, cen, medailí a dalších uznání. Zemřel 28. ledna 2017.

Díla

Knihy

Slovensky a česky vyšlo

Ocenění

Odkazy

Literatura

Reference

  1. http://www.sydsvenskan.se/2017-01-28/lennart-nilsson-avliden
  2. Lennart Nilsson, hans livs bilder, sida 162
  3. a b SVRŠEK, Jiří. Lennart Nilsson a vědecká fotografie [online]. Natura, 2002-02-05 [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. 
  4. GOLDSCHEIDER, Eric. Fetal positions. Boston Globe. 10 August 2003. Dostupné online [cit. 2 October 2009]. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.