Název města Lauenburg je odvozen od slovanského výrazu Lave, staršího označení řeky Labe.
Zeměpisná poloha
Lauenburg kolem roku 1895
Lauenburg leží na severním pravém břehu Labe, jež zde tvoří hranici mezi spolkovými zeměmi Šlesvicko-Holštýnsko a Dolní Sasko. Na území města se větví Lübecký labský kanál, asi tři kilometry západně (v dolnosaském Artlenburgu) od Vedlejšího labského kanálu. Jihovýchodně od Lauenburgu se nachází trojmezí Šlesvicko-Holštýnsko – Dolní Sasko – Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Dějiny
Věž jako pozůstatek lauenburského zámku zničeného v roce 1656Vyhlídková terasa u zámku s výhledem na Labe
Založení města
Město byla založeno údajně v roce 1182 [1] Bernardem z Askánie, zakladatelem vévodské dynastie Lauenburských, společně se zámkem Lauenburg, který dal obci jméno. O správnosti tohoto údaje však nepanuje jednotný názor. Dříve se městská správa odkazovala na listitnu z roku 1260, v roce 1960 se proto konaly oslavy 700. výročí města.
Naproti tomu ve svém novém bádání vychází Wichmann von Meding z toho, že město bylo založeno Dány roku 1209. Ti se za krále Knuta IV. zmocnili hrabství Holštýnsko a Ratzeburk a v roce 1199 také Lauenburgu, která předtím patřila Welfům.[2]
Starší prameny uvádějí, že vévoda Albrecht I. po vítězství u Bornhövedu roku 1227 měl v úmyslu založit město pod hradem.[3] Farář ve zdejším kostele je poprvé zmíněn roku 1243. Městská práva získal Lauenburg před rokem 1260.
Do roku 1689 byl Lauenburg součástí Sasko-lauenburského vévodství, přičemž území tehdejšího vévodství do značné míry koresponduje s dnešním zemským okresem Vévodství lauenburské. Ve středověku byl Lauenburg významným obchodním centrem na Šteknickém kanálu, který se zde vyděluje na Labi. Stará solná cesta překračovala Labe čtyři km západně pod Ertheneburkem u Schnakenbeku.
Francouzská okupace
Po Artlenburské úmluvě bylo Lauenburské vévodství obsazeno francouzskou armádou a v letech 1810 až 1813 začleněno do Francouzského císařství jako Département des Bouches de l’Elbe. V bitvě o Lauenburg na západním okraji města Lauenburku bojovaly po tři dny v srpnu 1813 spojenecké oddíly s od Hamburku postupujícími napoleonskými jednotkami pod velením maršála Davouta.[4]
Peter von Kobbe: Geschichte und Landesbeschreibung des Herzogthums Lauenburg, Altona 1837
Friedrich Lammert: Die älteste Geschichte des Landes Lauenburg: von den Anfängen bis zum Siege bei Bornhöved. Lauenburgischer Heimatverlag, Ratzeburg 1933
Chronik der Stadt Lauenburg/Elbe herausgegeben vom Magistrat der Stadt, WETA-Druck, Lauenburg 1993
Martin Kleinfeld: Die wirtschaftliche Entwicklung der Stadt Lauenburg/Elbe vom 18. bis zum 20. Jahrhundert, Verlag Dr. Kovac, Hamburg 2000 (Schriftenreihe Studien zur Geschichtsforschung der Neuzeit; Band 17), ISBN3-8300-0188-6
William Boehart, Heinz Bohlmann, Cordula Bornefeld, Christian Lopau: Zwischen Stillstand und Wandel: der besondere Weg des Kreises Herzogtum Lauenburg in die Moderne. Hrsg.: William Boehart … im Auftr. des Heimatbund und Geschichtsvereins Herzogtum Lauenburg e. V., Viebranz, Schwarzenbek 2001, ISBN3-921595-33-9
Wichmann von Meding: Stadt ohne Land am Fluß: 800 Jahre europäische Kleinstadt Lauenburg. Lang, Frankfurt am Main (u. a.) 2007, ISBN978-3-631-55963-5
Wichmann von Meding: Lauenburg - Zur Geschichte des Ortes, Amtes, Herzogtums : … . Lang, Frankfurt am Main (u. a.) 2008, ISBN978-3-631-57193-4
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lauenburg/Elbe na německé Wikipedii.
↑Toto datum je uvedeno na oficiálních stránkách města.
↑Hans-Georg Kaack: Ratzeburg: Geschichte einer Inselstadt, Wachholtz, Neumünster 1987, ISBN3-529-02683-2
↑S. Hirzel, etc.: Forschungen zur deutschen Landeskunde, Deutsche Akademie für Landeskunde; Leipzig etc 1940
↑William Boehard und Carsten M. Walczok: Gefecht von Lauenburg 1813. Faltblatt von 2010
_COA.svg)
Německo
multimediální obsah na Commons
