| Kujataa v Grónsku: farmaření Seveřanů a Inuitů na okraji ledovcového pokryvu | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |  Dánsko |
  Qassiarsuk | |
| Souřadnice | 61°9′52″ s. š., 45°35′53″ z. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | v |
| Odkaz | 1536 (anglicky) |
| Oblast | Evropa |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2017 (41. zasedání) |
Kujataa je pojmenování kulturní krajiny na jihozápadě Grónska, která je historicky spoluutvářena lidskou činností. Táhne se v délce přibližně 100 km podél členitého pobřeží ostrova na území kraje Kujalleq. Celá oblast vydává svědectví o historii a kultuře Seveřanů – lovců, sběračů a zemědělců, kteří sem začali přicházet z Islandu v 10. století a udrželi se zde do 15. století a inuitých komunit zemědělců a lovců, které se zde vyvinuly na konci 18. století. Navzdory vzájemných rozdílům tyto dvě kultury vytvořily kulturní krajinu, která je využívána pro zemědělství, pastvu dobytku, ale i lov mořských savců. Kujataa představuje první příklad zavedení zemědělství v sub-arktickém pásmu a první severské osídlení mimo Evropu. V roce 2017 bylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO pod názvem „Kujataa v Grónsku: farmaření Seveřanů a Inuitů na okraji ledovcového pokryvu“ pět lokalit v regionu, které zahrnují mimo jiné pozůstatky obytných a hospodářských budov, ale i kostelů. Souhrnná plocha těchto archeologických lokalit je 34,9 ha.
