Členění
Podle řazení monomerů dělíme kopolymery na:
- Střídavé, jejichž řetězce tvoří pravidelně se střídající monomery (č. 2)
- Statistické, jejichž řetězce jsou tvořeny nepravidelně, nahodile se střídajícími monomery (č. 3)
- Blokové, jejichž řetězce tvoří dva nebo více bloků monomerů (č. 4)
- Roubované, které tvoří řetězec monomerů, na který jsou „naroubovány“ postranní řetězce jiného druhu monomeru (č.5)
Polymery, tedy i kopolymery můžeme členit podle tvaru makromolekul na:
- Lineární polymer, který má lineární tvar molekul bez bočních řetězců a vzniká z dvojfunkčních monomerů
- Rozvětvený polymer, jehož molekula je rozvětvena bočními řetězci, vzniká z vícefunkčních monomerů
- Sesíťovaný polymer, polymer s makromolekulami vzájemně sesíťovanými, vzniká z vícefunkčních monomerů, spojováním lineárních nebo rozvětvených makromolekulárních řetězců příčnými vazbami do struktury prostorové sítě, druhem síťování lineárních kopolymerů je např. vulkanizace, kterou vzniká pryž
Příkladem kopolymeru je ABS (Akrylonitrilbutadienstyren), nebo SBS (styren-butadien-styren též SBR – styrene butadiene rubber, styrenový kaučuk užívaný při výrobě pneumatik), Cyanofycin, Vimentin.
