| M-105 | |
|---|---|
 Motor VK-105PF v Moninu | |
| Typ | pístový letecký dvanáctiválec |
| Výrobce | Klimov |
| První rozběh | 1938 |
| Hlavní použití | LaGG-3 Petljakov Pe-2 Jakovlev Jak-1 Jakovlev Jak-3 Jakovlev Jak-9 |
| Vyrobeno kusů | c. 129 000 |
Klimov M-105 (později Klimov VK-105) byl pístový letecký motor z konstrukční vývojové kanceláře, kterou vedl inženýr Vladimir Jakovlevič Klimov. Ten při konstrukci motoru využil svých zkušeností ze zavádění licenční výroby motoru Hispano-Suiza 12Y (v sovětském Rusku vyráběném jako typ M-100) a z vývoje jeho zdokonalené výkonnější verze, M-103. Nový motor sice vycházel z licenčního typu Hispano-Suiza, ale měl celou řadu zdokonalení (mj. nový tříventilový rozvod a dvourychlostní převod kompresoru), kterým typ vlastní cestou přivedl k výkonům na úrovni posledních motorů HS-12Y-51 (o výkonu 1100 k) a prvních prototypů motoru Hispano-Suiza HS-12Z (89ter).
První sériově vyráběné verze dosahovaly vzletového výkonu 1 100 k (809 kW). Motory M-105P či M-105PA („pušečnyj“ — kanónový, umožnil montáž kanónu mezi bloky válce motoru, zbraň střílela dutým hřídelem vrtule) poháněly stíhací letouny Jak-1, Jak-7, LaGG-1 a LaGG-3. Vývoj motoru ovšem pokračoval i během druhé světové války, byť byl do značné míry limitován snahou co nejvíce využít stávající výrobní přípravky, speciální nástroje aj.; konstruktéři tak byli nuceni jít cestou menších „evolučních“ změn, aby nedošlo k dočasnému přerušení či omezení výroby. Snahy byly (vcelku zákonitě, vývoj šel obdobnými cestami na celém světě) zaměřeny jednak na snížení pracnosti výroby a materiálové náročnosti, tedy na zvýšení produktivity práce a snížení výrobní ceny, jednak na udržení a další zvýšení spolehlivosti motoru, a nakonec na „snadno dosažitelné“ (tedy bez rozsáhlých změn konstrukce, které by si vyžádaly výraznější změny na výrobních linkách) zvýšení výkonu motoru. Tím ovšem nebyl vývoj zastaven zcela, vznikla řada prototypů, ovšem větší změny se promítly spíše do konstrukcí navazujících, kupř. na prototypech do výroby nezavedeného motoru M-106, či až na sklonku války do série zavedených motorů VK-107.
