Blomdahl byl žákem Hildinga Rosenberga a byl neformálním vůdcem umělecké skupiny „Måndagsgruppen“ (Pondělníci). Na konci 40. let 20. století si osvojil dvanáctitónovou techniku. Byl jeden z nejpřednějších modernistů ve švédské hudbě. Mezi jeho nejznámější díla se řadí opera Aniara (1958) a symfonie č. 3 Facetter (1950). Pro Aniaru vytvořil Blomdahl tři elektronické hudební skladby, Mimamusik (Mima Music), které vytvořil a nahrál na magnetofonovou pásku ve studiu Švédského rozhlasu. Z důvodu velké pozornosti, které Aniara dosáhla, se Mimamusik stala jednou z prvních elektronických hudebních skladeb, které ve Švédsku oslovily širší publikum.[1]
Vedle své skladatelské činnosti byl Blomdahl ve švédském hudebním životě velmi aktivní v různých funkcích. Byl v letech 1960–1964 profesorem hudební skladby na Královské hudební vysoké škole (Kungliga Musikhögskolan ) a od roku 1965 do smrti vedoucím hudebního oddělení Švédského rozhlasu. Roku 1953 se stal členem Královské hudební akademie (Kungliga Musikaliska Akademien). V této funkci pozval v dubnu 1967 do Stockholmu jako „domácího umělce“ (artist in residence) skladatele Terryho Rileyho.[2]
Dílo (výběr)
Orchestrální díla
Symfonie č. 1 (1943)
Symfonie č. 2 (1947)
Pastorální suita (1948)
Symfonie č. 3 Facetter (1950)
Koncerty pro sólové nástroje
Koncert pro violu a orchestr (1941)
Koncert pro housle a smyčcový orchestr (1946)
Sborová díla
I speglarnas sal (V zrcadlové síni, 1951–52, podle básní Erika Lindegrena)
multimediální obsah na Commons
